Víte, co je to nutriční epidemiologie? Obor, který zkoumá vliv toho, co jíme, na naše zdraví. Jak by měla vypadat skladba živin, které do sebe za dvacet čtyři hodin dostaneme? Jaké jsou výživové nároky na děti, těhotné a kojící maminky? A stravujeme se my Češi zdravě?
Sdílej článek
Představujeme vám Elišku Selinger, lékařku a odbornici na výživu, vědkyni a vysokoškolskou pedagožku, popularizátorku zdravého stravování. Pokud chcete něco udělat pro zdraví své a svých dětí, přečtěte si rozhovor nabitý zajímavými informacemi, tipy a triky.
MUDr. Eliška Selinger
Věnuješ se také výživové gramotnosti, co to přesně znamená?
Výživová gramotnost je součástí zdravého životního stylu. Výživově gramotná jsem, pokud vím, co mám jíst, proč to mám jíst, a také jak se o potraviny mám starat, jak je skladovat, jak si vybrat na trhu. Znamená to, že rozumím tomu, co je na obale, co je datum spotřeby, že rozumím složení, že chápu, zda je potravina průmyslově zpracovaná, či ne, a využívám tyto informace v každodenním rozhodování při nákupech.
To je ovšem docela dost informací, které je třeba sledovat. Existují nějaké jednoduché tipy, jak se v supermarketu zorientovat? Jak poznám, která potravina je vhodnější, zdravější?
Zkuste pravidlo pěti ingrediencí! Jakmile se potravina skládá z více jak pěti složek, už bych měla zbystřit. Pokud vidím hodně dlouhý seznam a některé položky mi navíc vůbec nic neříkají, nechte to raději ležet, protože pamatujte, že vysoce průmyslově zpracované potraviny bychom neměli jíst pokud možno vůbec.
Další pomůckou je zkusit si představit, zda bych tu potravinu zvládla připravit doma sama. Pokud spíše ne, pokud obsahuje neznámé položky, které ani nevím, kde bych sehnala, tak nebrat – samozřejmě pokud mám možnost vybrat si jinou alternativu.
Je fajn sledovat výživovou tabulku, zjistit si obsah živin, to se laikovi nejlépe dělá porovnáním. U jogurtů si porovnejte třeba obsah cukrů, u sýrů nebo šunky zase soli. A vždy beru ty s nižším obsahem. U jogurtů se nestresujte přidaným škrobem, ale jistě je lepší sáhnout po kvalitním bílém a přidat si do něj třeba ovoce.
Spotřebitelé by možná ocenili nějaký jednodušší způsob než si číst mrňavé složení někde vzadu na obalech.
Na to je myšleno, konkrétně EU se nyní shodla na tom, že by ráda zavedla tzv. označování na přední straně obalu. To nebude říkat, zda je výrobek bio, jestli je lokální nebo tradiční. Takový lokální tradiční perník z bio medu může být výživově horší než banán z dovozu. Je tedy dobrá zpráva, že evropští politici se shodli, že je vhodné mít jednotné značení výrobků. Nyní se hraje hra o to, které značení to bude. Já jako výživová expertka hlasuji pro NUTRISCORE.
Co to přesně je?
Je to takový semafor. Každá potravina dostává negativní body např. za obsah soli, nezdravých tuků apod., a naopak pozitivní body za vitaminy, podíl vlákniny atd., poté se tyto body dohromady spočítají a přiřadí barevný štítek. Já jako spotřebitel pak zvládnu zhodnotit, která ta potravina je výživově hodnotnější. Tabulka pro výpočet je on-line, každý si to může sám přepočítat.
V praxi se tak bude moci každý podívat, která potravina je zdravá a která ne?
NUTRISCORE mi spíše pomůže srovnávat stejné potraviny mezi sebou. Je nám asi jasné, že uzeniny nebudou „áčkové“, ale takové značení mi pomůže vybrat mezi uzeninami ty více vhodné. Jestliže váš oblíbený jogurt bude někde uprostřed semaforu, kupte si ho, ale třeba jen jeden a na další dny si k svačině dejte nějaký zdravý příznivější.
Kdy by mohlo být toto označování k vidění v obchodech?
To je nyní na politicích. Od příštího roku snad, to je můj odhad. Nyní se rozhoduje, co EU zavede, ale NUTRISCORE je prostě hodnocený vědecky nejlépe. Samozřejmě je to i nátlakový nástroj na výrobce, protože nikdo nebude chtít mít „červené“ výrobky. Některé firmy nebo platformy už ho nyní zavádějí a podporují, takže pokud se budete na svém příštím nákupu dobře dívat a všímat si obalů, třeba na ně narazíte už dnes. Číst obaly se v každém případě vyplácí.
Můžeš ještě krátce promluvit o vaší studii KOMPAS? Vím, že srovnáváte vegetariánské/veganské rodiny s těmi běžnými. Co je cílem této studie?
Vegetariáni a vegani jsou ve výzkumu využíváni jako kontrolní skupina. Já jako výživový vědec, když chci zjistit, co dělá maso nebo zelenina, tak musím srovnat lidi, co to jedí hodně, s těmi, co to jedí málo. A my lékaři víme, že strava ovlivňuje zdraví, ale bohužel nevíme, jak přesně strava ovlivňuje zdraví veganských dětí. Na to chybí studie globálně po celém světě. A my jdeme cestou, že vyšetřujeme nejen děti, ale i jejich rodiče, a jsme velmi zvědaví, co nám o jejich zdraví řeknou data sbíraná pět let.
Jak s rodinami pracujete prakticky?
V praxi to probíhá tak, že v období pěti let sledujeme vybrané rodiny. Odebíráme jim biologické vzorky, moč, krev a stolici a pracujeme s jejich zapsanými jídelníčky. Jednou ročně se s nimi vidíme nebo si telefonujeme. Je to win-win vztah, nám jde o vědecký přínos, rodinám zase o komplexní informace o zdraví celé rodiny. Pokud zjistíme, že jim chybí nějaké látky, dáváme jim hned doporučení.
Je možné se do studie ještě přihlásit?
Prozatím ne, ale každý, koho zajímá téma výživy a způsobu stravování, může sledovat naše stránky nebo o něco dynamičtější Facebook.
Kdo si chce přečíst více:
FB stránka Centra podpory veřejného zdraví
