Lékařka, pedagožka, vědkyně, manželka, dcera a maminka. Dokázala to, co žádná žena před ní. Řídí nejstarší českou univerzitu a svým příkladem dokazuje, že dosáhnout naplnění snů a cílů, ať jste kdokoliv, je možné. Jak se jí daří slaďovat náročné životní role? Jak vzpomíná na práci na porodním sále a koho ze známých osobností by si pozvala ke štědrovečernímu stolu? Seznamte se s paní rektorkou Univerzity Karlovy profesorkou Milenou Králíčkovou.
Sdílej článek
Mileno, pokud se zastavíme u tvé lékařské kariéry, máš doktorát z anatomie, histologie a embryologie, jsi atestovaná lékařka v gynekologii a porodnictví. Hrála sis už jako malá na doktorku?
Ne, já nechtěla být vždy lékařkou. Velkým vzorem pro mě byla a stále je moje maminka. Vystudovala matematicko-fyzikální fakultu, filozofii a pedagogiku a brala mě do svých hodin. Chtěla jsem být jako ona. I dnes, kdy jí je 84 let, za ní stále chodí studenti a ptají se na matematiku! Ale doma byl ještě můj tatínek a jeho vzor doktora v rodině nakonec zvítězil. Medicína je krásná v tom, že i jako lékařka jsem mohla a věřím, že v budoucnu ještě budu, dál předávat poznatky studentkám a studentům.
Proč sis vybrala zrovna obor gynekologie a porodnictví?
Mně přišlo nádherné být přítomna u zrodu lidského života, ale svůj obor jsem si vybírala až na konci studia. Zajímavé je, že u pracovního pohovoru na klinice mi zcela otevřeně řekli, že se hlásí tři uchazeči a že si mě jako ženu nevyberou, že bych jim brzy odešla na mateřskou. To se psal rok 1996. Začala jsem tam tedy pracovat alespoň na částečný úvazek. Poté jsem odjela studovat Harvard, kde jsem absolvovala část PhD studia a poté teprve nastoupila na kliniku naplno.
Gynekologie a porodnictví je velmi košatý obor, předpokládám, že jsi nemohla být jen na porodním sále.
K mému oboru se samozřejmě pojí celá prenatální péče, na kliniku přichází i řada patologií. Patří sem i operativa, i když císařský řez není to, jak si přejeme, aby těhotenství skončilo. Někdy však není jiné cesty a musíme zasáhnout. Já jsem vždy neuvěřitelně obdivovala práci porodních asistentek. Tyto kolegyně pro mě byly velkým vzorem, mají neuvěřitelné nasazení a dodnes se s některými z nich velmi ráda potkám. Vždy bychom měli usilovat o prožití dobrého porodu pro maminku, proto je jejich práce tak významná.
Co to znamená „dobrý porod“?
Takový, který je co nejvíce přirozený, bez zásahů do procesu, pokud nám to zdravotní stav maminky a miminka dovolí. Je pravdou, že bezproblémové těhotenství i dosavadní průběh porodu se může z minuty na minutu změnit v drama, a proto jsem odpůrce porodů doma. Kdo viděl těžké poporodní krvácení, tak nemůže hovořit jinak.
Vnímám, že zde stále máme velký prostor pro zlepšení, zejména v přístupu k rodičkám. Dříve se stávalo, že za ženou na sále přišli během několika hodin porodu tři různí lékaři, a ani jeden se jí nepředstavil. Ideální stav je, když o rodičku pečuje jedna osoba, jedna asistentka, jeden lékař, aby se vytvořilo alespoň základní pouto důvěry. Snažíme se to učit i mediky na našich fakultách, ale určitě je třeba na tom více pracovat.
Ty máš za sebou i úspěšnou vědeckou kariéru, v Plzni jsi vedla laboratoř, která se věnovala výzkumu příčin neplodnosti. Můžeš shrnout vaše výsledky?
Problém s přirozeným početím má u nás přibližně každý desátý pár. Příčinami jsou kombinace vysokého věku obou rodičů, negativních vlivů životního prostředí a řady dalších patologických stavů. To bohužel působí na kvalitu vajíček i spermií.
Můžeš to rozvést? Co konkrétně to způsobuje?
My jsme se věnovali například výzkumu vlivu bisfenolů. To jsou látky, které se vyskytují v různých druzích papíru, v bankovkách, v účtenkách. Časté vystavení těmto látkám tedy není žádoucí. Já jsem velmi ráda, že si Evropská unie uvědomuje jejich nebezpečí, probíhá zde monitorace s cílem se těchto tichých nepřátel zbavovat.
Jak se ale lidé ve svém běžném jednání mohou vyvarovat kontaktu s škodlivinami jako jsou bisfenoly?
Základ je používat správné plasty na správné účely. Některé profese jsou ohroženější než jiné, např. ti, kdo neustále mají v ruce bankovky. Ale obecně platí vyvarovat se použití levných a neotestovaných plastů. Čili když se vám třeba kuchyňský nástroj drolí, hned ho vyhodit a pořídit v obchodě nový, testovaný, certifikovaný.
Asistovaná reprodukce je obor, který se velmi dynamicky vyvíjí. Vidíš nějaké jeho etické limity?
Je tam celá řada etických otazníků, zejména v manipulaci s embryi. Kdybychom se jí odvážili, budeme čelit nedozírným následkům. V prenatální diagnostice se můžeme podívat na embrya, zda nenesou geny nějakých onemocnění. Je v pořádku pro transfer do dělohy použít jiné, zdravé embryo, ale je nutné se vyvarovat případným změnám v DNA embryí. O etických otázkách v asistované reprodukci bychom se neměli bát otevřeně hovořit.
_tip_