Od nového roku už nějaký ten pátek uplynul. Jak je na tom vaše novoroční předsevzetí? Opět jste večer neodolali balíčku slaninových chipsů nebo čokoládě? Aplikaci s výukou angličtiny už neotvíráte tak často jako předtím? Po slibném začátku přichází u spousty novoročních předsevzetí vystřízlivění. Jak na to, abyste vytrvali?
Sdílej článek
Kdo vydrží?
Novoroční atmosféra nového začátku a opojení vypitým šampusem často vyústí v přesvědčení, že letos to všechno uděláme lépe a nastartujeme náš skvělý nový život, ve kterém není prostor na líné sobotní dopolední povalování, každodenní sledování Netflixu a čokoládové bonbony před spaním. Budeme jíst zdravěji, více sportovat, lépe konverzovat španělsky a s tchyní mluvit uctivě. Nebo aspoň uctivěji.
Jenže už druhý pátek v roce mezinárodní kalendář připomíná tzv. Quitters Day, tedy „Den těch, kteří to vzdávají“. Patří všem, kteří si stanovili nějaké předsevzetí, ale nedaří se jim ho plnit. Podle výzkumů už od druhého týdne roku lidé hází svá předsevzetí za hlavu. Jen o pár dní později přichází Ditch New Year’s Resolutions Day, tedy „Den hození novoročních předsevzetí za hlavu“. V ten den byste měli uznat, že novoroční předsevzetí byla chyba, a místo kupování zeleniny zamířit do oddělení cukrovinek. To my ale nechceme.
Jak zařídit, aby se naše novoroční předsevzetí vyplnila?
Pokud v plnění předsevzetí pokračujete, gratulujeme! A nevzdávejte to. Vaše vůle si zaslouží obdiv. Pokud už máte chuť rezignovat nebo jste se na své předsevzetí rovnou vykašlali, nehubujte se. Nejste v tom sami. To, že jste nevydrželi, neznamená, že je všechno ztracené a že znovu nemůžete najít sílu a chuť. Vytáhněte papír nebo aplikaci, kde máte své cíle zapsány, a zkuste se na ně podívat střízlivěji (případně povzpomínejte, co jste chtěli udělat, a napište si to).
Rada zní: uberte
Možná jsou vaše cíle příliš idealistické. Pokud jste chtěla zhubnout 15 kilo a za pár týdnů se vám podařilo shodit kilo nebo dvě, nejspíš se vám zdá, že to nemá cenu, protože tolik stejně nezhubnete a do plavek už vůbec ne, jelikož se to nedá stihnout. Pokud jste se chtěla na podzim přihlásit na cambridgeský certifikát B2, ale stále se vám nedaří prokousat ani minulým časem, asi si říkáte, že na hodinách v jazykovce už vás mockrát neuvidí.
Rada zní: uberte. Co třeba shodit pro začátek pět kilo (i to přece poznáte a je to skvělý úspěch), zkusit nižší certifikát (a postupně přejít k vyššímu) a chipsy si dát jen v sobotu místo vůbec?
Podívejte se také na to, jak jste vlastně svých předsevzetí chtěli dosáhnout. Řekli jste si, že budete více běhat. Jenže jeden den jste zaspali, druhý den bylo škaredě a třetí den se vám prostě nechtělo a tím vše skončilo? Určete si (pojmenujte) jednotlivé kroky a cíle a zaměstnejte své diáře a aplikace. Aplikace vám ráda připomene, že na zítřek jste si na sedmou hodinu naplánovali běhání, a ráda vám vypočítá i vhodnou trasu.
Popřemýšlejte také, jestli není lepší nápad přizvat profesionála, než se trápit osamoceně. Se soukromým učitelem jazyků či trenérem ve fitness budete mít určitě lepší výsledky, než když se do všeho budete nutit sami. Nebo aspoň oslovte kamaráda / spolupracovníka / najděte partu nadšenců, kteří budou na to kolo / cvičení / kurzy psaní všemi deseti chodit s vámi.
Postupujte vpřed malými krůčky a nebojte se chyb. Odvaha se vždy vyplatí. Pochvalte se, a až za pár týdnů či měsíců uvidíte hmatatelné výsledky, budete na sebe hrdí, že jste to nevzdali. A když to vzdáte, začněte zase znovu.