Vývoj řeči ovlivňuje hlavně způsob, jakým na děti mluvíte. Kdy začne rozumět a tvořit první slova?
Sdílej článek
Prvním faktorem, jenž má vliv na odposlouchávání řeči a tvorbu slov, je způsob, jakým na děti hovoříme. Batole vnímá melodii řeči, rytmus a sílu hlasu. Řeč by měla být jasná a srozumitelná. I když dětská roztomilost často svádí k šišlání, řeči to neprospěje, spíše uškodí.
Po prvním roce života už dítě rozumí jednoduchým pokynům a žvatláním se snaží o opakování prvních slůvek. Postupně si rozvíjí slovní zásobu a od druhého roku klade otázku „co to je“. Dotaz „proč“ přichází většinou až kolem třetího roku. Řeč každého dítěte se však vyvíjí individuálně a nelze na ni aplikovat nějaké přesné normy.
První slova jsou jedno- až dvouslabičná (máma, bába, pápá…). Psychologové soudí, že nosové hlásky vyjadřují pozitivní emoce, a tak se podle nich jako první objevuje slovo máma, které má ve většině jazyků podobné znění. Z praxe však rodiče vědí, že to tak nemusí být vždycky. Nejdříve děti používají hlavně podstatná jména, následně tzv. jednoslovné věty doprovázené gesty, později se objevují slovesa používaná v infinitivu.
Proč mé dítě dlouho nemluví?
Pokud dítě nezačne mluvit do tří let nebo netvoří věty, je namístě vyhledat odborníka a problém začít řešit. Pokud se už v rodině vyskytl opožděný vývoj řeči, existuje 25% šance, že se objeví i u dětí. Nejčastější příčinou je opožděné dozrávání centrálních struktur mozku, kde podle předpokladu lékařů leží řečová a sluchová centra, a nedostatečné využívání spojů mezi těmito centry a periferií mozku. S diagnostikou a léčbou pomůže foniatr. Nejdříve se musí vyloučit porucha sluchu, následně se prověřuje anatomie krku a hlavy.
Rada na závěr
Chvalte dítě za každý řečový projev. Dítě má radost, když na jeho hlas reaguje okolí a to ho motivuje k dalšímu rozhovoru. Mluvte na něj pomalu a srozumitelně, slova opakujte, používejte slovník adekvátní k jeho věku.
_tip_
