Žádné pocity štěstí a radost z právě narozeného miminka, ale jen častý bezdůvodný pláč, apatie, frustrace. To podle statistik prožívá 50–80 procent novopečených maminek. Jde o poporodní splín.
Sdílej článek
Není to nic mimořádného, jen se o něm donedávna nahlas nehovořilo. Podle MUDr. Antonína Pařízka, předního českého porodníka a anesteziologa, se totiž dřív poporodní splín považoval jen za výmysl rodiček. Dnes se už ale na lehkou váhu rozhodně nebere. Jak říká, ignorování příznaků sklíčenosti totiž může skončit velmi zle.
Na vině jsou hormony
„Málokoho napadne, že následkem porodu může žena pociťovat i jiné emoce než ty pozitivní. Všichni se radují z narození miminka a vůbec možná netuší, že ta, která dítě porodila, zažívá velice silné hormonální změny, které mohou vyústit až v poporodní splín,“ uvádí Antonín Pařízek ve své Knize o těhotenství a dítěti.
Ano. Poporodní splín, který je rovněž nazýván baby blues, je výsledkem prudké změny v hladině hormonů (estrogenu a progesteronu). A jak tvrdí doktor Pařízek, je dokázáno, že ho prožívají téměř všechny ženy. A to většinou třetí den po porodu.
Běžně tiše odezní
Splín může být různě vážný. Zpravidla vrcholí 5. den a 10. den spontánně odeznívá. Lékaři ale uvádějí, že 20–25 procent žen trpí více a splín u nich může v extrémních případech vyústit až v závažný problém. A to už není radno podceňovat.
Jak se poporodní splín pozná?
- náhlým a nevysvětlitelným výbuchem pláče
- únavou, vyčerpaností
- nechutenstvím
- žena trpí zácpou nebo naopak průjmem, žaludečními obtížemi
- nervozitou, úzkostlivostí
- pocity viny, že jste špatná a neschopná matka
Tyto příznaky ženy většinou po několika dnech překonají. Horší to je ale v případě, že splín přetrvává a vede k následujícím komplikacím:
- poruchám spánku, děsivým snům
- silnému svalovému napětí
- apatii a odmítání kojení
- vnitřnímu odmítání dítěte
- strachu z následujících dnů
- sebepodceňování a nenávisti k vlastnímu tělu
- nechuti k sexuálnímu životu
O svých pocitech mluvte s okolím
V takových případech byste si rozhodně neměla své pocity nechávat jen sama pro sebe. Mluvte o nich s partnerem, kamarádkami. Neostýchejte se zavolat do porodnice či svému lékaři. Neuzavírejte se do sebe, klidně si poplačte, slzy jsou normální reakcí.
„Pokud se negativní pocity nedaří minimalizovat, měla by je žena konzultovat s odborníkem,“ radí Antonín Pařízek a dodává ještě jedno povzbuzení pro všechny maminky: „Pokud místo euforie z narození dítěte pociťujete spíše frustraci, nezoufejte. Žádná žena se nerodí dokonalou matkou a to, že jste žena, vás ještě nepředurčuje k tomu, abyste byla hned od porodu Všeználkem. Nikdo není dokonalý. A pokud situace skutečně nezvládáte, vyhledejte pomoc. Nestyďte se za to!“
_tip_
