Je to skutečně tak. Německá vědkyně Kathleen Wermke vyzkoumala, jakou řečí pláčou všechna miminka světa. Asi by si navzájem nerozuměla.
Sdílej článek
Většina matek přesně pozná, jak její miminko pláče a co konkrétními vzlyky vyjadřuje. Miminko matku naopak bez problémů identifikuje ve skupině dalších žen na základě jejího hlasu a tónu řeči, které poslouchalo celých devět měsíců v bříšku. Pláč dětí se tak podobá jejich rodnému jazyku.
Výzkumnice Kathleen Wermke sledovala několik desítek dětí ve věku tří až pěti dnů z mnoha zemí světa a jejich pláč si zaznamenávala. Výsledky byly překvapující. Každé miminko se projevovalo v jiném frekvenčním spektru a se specifickou melodičností. V děloze si osvojilo přízvuk matky a ten se pak odrazil v jeho vlastních zvukových projevech.
Plod v děloze reaguje na hlas matky už od 18.–20. gestačního týdne. Miminko vnímá hlas a intonaci matky, rozlišuje, zda je šťastná, nervózní, naštvaná nebo je tzv. v pohodě. Nezáleží na tom, zda mluví přímo k miminku nebo s někým v okolí, miminko ji vnímá neustále. Prý je dokonce schopné reagovat po narození na své jméno, pokud jej nastávající matka neustále opakovala. Samozřejmě hodně záleží na intonaci, pokud by jej jménem oslovovala cizí osoba, pravděpodobně by na své jméno miminko nereagovalo.
Podle autorky studie je melodika pláče stavebním kamenem pro další zvukové projevy jako broukání, žvatlání a nakonec i řeč. Díky nově zjištěným poznatkům by se dalo již v brzkém stadiu odhalit vývojovou vadu řeči.
_tip_
