Kinského zahrada

Jakmile někdo vysloví Petřín, představí si většina z nás Petřínskou rozhlednu s jejím zrcadlovým bludištěm a taky lanovku, ze které jsem já osobně měla radost už jako dítě. Moje dcera si představí obrovský kopec a už předem má nespočet otázek. „A mamí, to zase půjdeme pěšky? Víš jak to nemám ráda pořád někam chodit…“. Ano, ano, vím. Naše cesta ale nezačíná přímým výstupem na Petřín. Začínáme v nedalekém přilehlém parku – respektive v jeho první části. Vstupujeme do Kinského zahrady.

Hřiště, které na nás vykoukne téměř za vstupní branou vpravo, je dostatečně velké, aby pojalo nával dětí, které se ve všední den přihrnou z okolních škol. Během víkendu je to zde o něco klidnější. Nespornou výhodou parku jsou toalety, tekoucí pitná voda a maminky s malými dětmi ocení i přebalovací pult v budově hlídače hřiště. Pokud tedy zrovna pan hlídač nemá pravidelnou obchůzku anebo pauzu na cigaretu. Pokladem pro rodiče i děti je kombinace písku a trávy. Pokud máte brblající dítko jako já, vezmete sebou i deku, uděláte piknik, dítě si pohraje a můžete vyrazit na další část procházky, tentokrát už mírně stoupajícím terénem rovnou na Petřín.

Osobně mám klidné procházky i výhled na celou Prahu moc ráda. Děti to nejspíš ještě asi neocení. „Hmm, výhled. Hmm, střechy.“ Raději komentáře podobného rázu přehlížím a jdeme dál. V části nad letohrádkem Kinských, nově nazývaným Musaion, je pak k dispozici další hřiště, převážně pískového a klouzačkového charakteru.

Pokud zatoužíte po další chvilce odpočinku, je možnost se zastavit u kostelíku sv. archanděla Michaela z Podkarpatské Rusi. Místo je to velmi příjemné a dýchne na vás historie jiné kultury. Na dceru ale nejspíš dýchlo něco jiného. „Tady to je cítit, jako kdyby šla naše Mony (pes) na záchod. Kdy už půjdeme zpátky?“.

Posledním, ale neméně důležitým místem, kam nás kroky při výstupu na Petřín zavádí, je jezírko s nápisy „Pozor žáby“. Konečně nějaká zábava v podobě hledání ropuch. A žábu nehledají jenom děti, dost často jsou tu vidět i samotní otcové, kteří v trávě pátrají a snaží se zachytit skákající zvíře. Pokud vás hledání žab omrzí, můžete jít nakrmit kachny. Takže suché rohlíky určitě sebou!

Cesta vede stále do kopce. Kdo rád šlape do kopce, může si vyběhnout i 299 schodů Petřínské rozhledny, ale o tom třeba zase příště… My totiž už musíme na zmrzlinu. ?

Dodatečné informace: 

Doprava: tramvajová zastávka Švandovo divadlo

Tramvaje: 12, 20, 9, nebo autobus 176