Máte pocit, že péčí o domácnost trávíte příliš mnoho času? Zapojte děti. Děti, které jsou od malička zvyklé pomáhat, jsou v životě samostatnější.
Sdílej článek
Jedním z hlavních úkolů rodičů je naučit děti různým manuálním schopnostem (mezi ně spadá i zametání nebo vyndávání vypraného oblečení z pračky). V případě, že je tím nechcete v dětství obtěžovat, osvojí si nesprávné návyky, jejichž základem bude lenost. A toho už se jen těžko zbavíte.
Finanční odměna?
Častou chybou je, že se rodiče rozhodli odměňovat školáky za vykonané domácí práce penězi. Nejenže je budou vykonávat jen z donucení, ale je možné, že ve výsledku budou chtít vykonávat další nucené práce jen za finanční odměnu. Rodiče, kteří jim za to platí, tak dávají najevo, že se jedná o něco nezáživného, co je potřeba odměnit.
Od roku a půl zvládne dítě mnoho domácích úloh, které se z počátku zdají jako hra. Kolem třetího roku touží vykonávat činnosti, které vidí u dospělých. Ze začátku se vám bude zdát, že vás dítě při práci zdržuje. Nedávejte to ale najevo, naopak ho za spolupráci chvalte a povzbuzujte. Když už chcete odměňovat, nesahejte do peněženky, ale raději do spíže.
V předškolním věku už může potomek pomáhat s vařením, uklidit si pokojíček, ustlat postel, vynést koš apod. O chlup starší děti už dokáží samostatně luxovat, připravit si svačinu do školy, dojít nakoupit podle seznamu.
Existuje jistá teorie sebedeterminace, jejíž základní kameny položili psychologové Edward L. Deci a Richard M. Ryan. Zní asi takto: Pokud dítě něco dělá proto, že ho to baví, vytvoří si k dané činnosti emoční vazbu. V případě, že mu za výsledek činnosti platíte, může se vazba postupně přesunout k samotné odměně. To znamená, že pokud budeme oceňovat samotný proces a nikoliv výsledek, posílíme vazbu dítěte k danému úkolu.
Veďte potomka k tomu, aby dokončil nejprve jeden rozdělaný úkol a pak se vrhl na druhý. A to i v případě, že ho činnost moc nebaví. Bude se mu to hodit hlavně během školní docházky, kdy si bude muset dávat pozor na rozvržení času a práce.
Líné dítě = frustrovaný dospělák
Psychologové se dnes shodují na tom, že se snižuje frustrační tolerance, tedy míra snášenlivosti vůči zátěži. To vede k častějším případům úzkostných a depresivních stavů. Jako jeden z důvodů uvádějí způsob, jakým dnešní rodiče vychovávají své děti.
Je čím dál tím samozřejmější, že dětem vše hezky připravíme, uděláme za ně, naservírujeme přímo pod nos. Oni to zase berou jako samozřejmost. Nejsou nuceni překonávat žádné překážky. Rodiče překážky odstraňují s velkým předstihem a potomci si tak často ani nevšimnou, že nastal nějaký problém.
Děti, které jsou zvyklé čelit překážkám, jsou naopak na život skvěle připravené a jen tak je něco nezaskočí. Je tedy jen na vás, jaký systém doma zavedete a zda budete chtít dcerce či synáčkovi vše hezky ulehčit a připravit, nebo je necháte chvilku se samotné potrápit.
Jak tedy nejlépe ušetřit čas sobě a rodině? Zapojte do každodenních povinností své děti, a to nejlépe už od útlého věku.
_tip_
