Dnešním trendem je vozit děti do školy/školky a zpět, i když by klidně mohly jít pěšky. Pěší chůze je skvělá příležitost, jak je cestou učit pravidlům bezpečného chování na ulici a vozovce. Zjistíte také, jak je dítě pohotové a jak dokáže vyhodnocovat nastalou situaci.
Sdílej článek
Pokud vám to ranní situace dovolí, zvolte raději cestu pěšky. Klidně vyrazte z domu o 10 minut dříve, ať máte dostatek času vše řádně procvičit. Od 4 let je dítě schopné samo rozpoznat chodník a silnici, kde začíná a končí, kde je přerušená a jak vypadá přechod pro chodce. Chápe rozdíl mezi červeným a zeleným panáčkem na semaforu.
Špatný výhled
Problém nastává u omezeného výhledu na vozovku. Dospělý člověk má díky své výšce lepší rozhled, dohlédne i přes zaparkovaná auta u přechodu, dítě bohužel nikoliv. Zvládne se rozhlédnout na obě strany, ale nedokáže kvůli překážkám objektivně posoudit situaci. Rozhlédne se a řekne si: „Je to dobré, nic nejede, mohu přejít.“ Jenže auto jede a malý človíček ho nevidí.
Rodič tak musí dítě poučit, jak získat v dané situaci co možná nejlepší rozhled, ale jak se zároveň nevystavit riziku. Kam až může popojít, jak se mu změní výhled, zda je lepší posunout se doprava či doleva, aby se změnil úhel pohledu.
Vyhodnocení situace
Učte děti vyhodnocovat situaci, kdy se z dálky blíží auto. Dítě ho sice vidí, ale nedokáže odhadnout jeho vzdálenost a rychlost. Stihne přejít vozovku, nebo ne? Zdůrazňujte také, že chodec nemá přednost v každé situaci. Jestliže jede auto, je vždy lepší se zastavit a počkat, až přejede nebo až řidič zastaví a dá mu jasně najevo, že může přejít.
Ale ani v tuto chvíli nemá malý chodec vyhráno a přesto může dojít k neštěstí. Upozorňujte na situace, kdy může přijet auto z druhé strany vozovky a nedat přednost. Druhou nebezpečnou situací je víceproudá silnice, první řidič zastaví, ale v druhém pruhu jede další auto, jehož řidič nevyhodnotí situaci správně a přechod pro chodce přejede plnou rychlostí. Druhé auto se tak na přechodu doslova zničehonic. U dětí je riziko nehody o to větší, že si jich druhý řidič kvůli malé výšce nemusí všimnout.
Jeden tip na závěr
Naučte dítě příjemnému zvyku, a to poděkování řidiči, který vás na přechodu pustil. Zamávejte mu. Řidiče to potěší a potomek si zároveň zafixuje ohleduplnost vůči ostatním – zvláště až jednou sám usedne za volant.
