Vycházíte ze školky. Počasí nic moc. „Jupí,“ vyvřískne vaše starší dcerka a i s novými teniskami hopsne do obrovské kaluže. V mysli vám proběhne, kolik jste za boty včera v obchodě dali, a snažíte se napravit škody. Zatímco čistíte holčičku, vaše batole si to neomylně zamíří k pískovišti, kde samozřejmě ochutná. Trochu si zoufáte, protože se zdá, že špína malé děti neodolatelně přitahuje. Je to ale nutně špatně?
Sdílej článek
Pohled na nadšené děti v marastu vyvolávají u rodičů dva typy otázek. Pravděpodobně většinu z nás napadne, zda je vhodné, hygienické a bezpečné, aby se děti venku rochnili ve špíně. A za druhé, co si budeme povídat, moc praktické to není, vést si téměř každý den domů totálně zabahněné děti.
Jak je to s dostatečnou hygienou?
V dnešní době je hygiena na výši. Z regálů se na nás směje nepřeberné množství různých čisticích prostředků na cokoli, hitem posledních měsíců je časté čištění rukou dezinfekčním prostředkem. Zkrátka, žádné bakterie, viry a podobní neřádi nesmí mít šanci. Pak nás obchází mrákoty, když dítě ochutná hlínu, písek, trávu, listí či podobné dobroty, máchá si ruce v kaluži či v bahně, zkoumá žížaly a pak si sahá do úst či do očí.
Odborníci jsou ale klidní. Například vědec Jack Gilbert z chicagské univerzity říká, že vystavit děti špíně a různým zárodkům v ní je pozitivní, pomáhá to rozvíjet jejich imunitní systém, snižuje riziko vzniku alergií, ekzému a astmatu. Neplatí to jen o venkovní špíně, ale také o standardních domácích bakteriích či zvířecích mazlíčcích. Samozřejmě vás nechceme nabádat, aby vám na kuchyňské lince pět dní plesnivělo nádobí a děti venku pojídaly zvířecí trus, nicméně nemusíte co dvě hodiny luxovat kvůli psím chlupům ani pětkrát denně dezinfikovat záchod. Nemusíte děti venku neustále otírat vlhčenými antibakteriálními ubrousky ani dezinfikovat dudlík spadlý na zem.
Zcela dostačující je umýt dítěti ruce po příchodu domů teplou vodou a mýdlem, naučit je, že se ruce myjí také po záchodě, před jídlem nebo poté, co kýchly či smrkaly.
Správné vybavení pro venkovní rej
Ošklivé deštivé dny svádí k tomu dát si horké kakao a zachumlat se s knížkou do deky. Některé děti ovšem milují skákání v kalužích, tanec v dešti a hrabání se v mokrém bahně a často chtějí jít ven.
Norské přísloví praví, že není špatné počasí, jen špatné oblečení. Zatímco v našich končinách je během deštivých dnů venku mnohem méně dětí než obvykle, na severu to tak není. Kdyby totiž tamní lidé měli čekat na hezké počasí, moc často by z domu nevyšli. A tomu odpovídá i jejich běžné vybavení: gumáky, pogumované vysoké kalhoty s gumičkou okolo bot, pogumovaná bunda, a to nejen pro děti, ale i pro dospělé.
Zkuste proto děti pro tentokrát nepřemlouvat, že si raději doma zahrajete dámu, a užijte si společný zabahněný výlet. Pogumované věci jsou na údržbu jednoduché, prostě je pak opláchnete vodou a necháte uschnout. Jistěže nebudou vypadat dokonale, ale na venkovní běhání dítě rozhodně nemusí být jako ze škatulky.
To stejné platí i pro hezčí dny, kdy je venku také spousta nevypratelných lákadel typu borůvkové hody nebo pampelišky, ze kterých teče mlíčí. Bojíte-li se o nové tričko či legíny, prostě je dětem na procházky/do školky/do družiny/do skauta nedávejte. Nemá moc logiku vyslat holčičku v bílých šatech a střevíčkách na klouzačku a pak hořekovat, že se umazala. Náhradní oblečení vhodné k zašpinění, kterého vám nebude líto, nechť je vaším společníkem.
A navíc, hraní venku, s hlínou, trávou, listím, různými plody a květinami zlepšuje náladu. Rozvíjí fantazii, kreativitu, motorické dovednosti, spolupráci mezi dětmi, vztah k přírodě. Pro rodiče a pračku je to sice náročnější, ale mnohem lepší je, když se menší děti hrabou v hlíně, než když se hrabou v mobilu.
