Speciální školky, které nabízí alternativu ke klasickým typům předškolního vzdělávání, se těší v posledních letech velkému zájmu rodičů. Mezi ty nejvyhledávanější pak patří tzv. lesní školky, které vedle klasického důrazu na vzdělávání a výchovu (barvičky, počítání, malování, oblékání) akcentují vztah k přírodě, udržitelnému rozvoji a planetě.
Sdílej článek
V České republice se takto mohly první děti vzdělávat již v roce 2008 a dnes je podobných zařízení po celé zemi na dvě stovky. Nejsou ale zdaleka jedinou možností, kterou dnes rodiče mohou pro své malé předškoláčky zvolit.
Venku za každého počasí a po celý rok
Lesní školky jsou založeny na konceptu pobytu a samotné výuky v přírodě. Děti tráví většinu dne objevováním lesů, parků, luk, přírody kolem sebe a to nejen za hezkého počasí (jak tomu může být i v klasických školkách), ale prakticky neustále. Tato forma péče o děti podprahově podporuje dětské ekologické povědomí a přímý kontakt s přírodou děti zároveň otužuje.
Jedním z důležitých bodů lesních školek je také důraz na fyzickou aktivitu. Tím, že děti prakticky tráví celou dobu venku, jsou nuceny se hýbat více než v klasické školce. Každodenní pohyb zvyšuje jejich fyzickou i motorickou zdatnost. Děti nejen staví různé přírodní stavby, ale hry jsou velmi často založeny na běhání nebo šplhání. Neustálý pobyt venku samozřejmě klade trošku vyšší nároky na vybavení dětí oblečením do terénu.
V lesních školkách nenajdete klasický vzdělávací plán, paní učitelky nemají rozvrženo, že se dnes bude kreslit, zítra skládat hlavolam a ve středu vybarvovat. Vše se odehrává formou zkušenosti, zkoumáním okolí a také her. Cílem je podpořit samostatné myšlení dětí, rozhodování a také kreativitu.
Zázemí mají lesní školky různé, mohou to být různé chatičky, stany, jurty nebo maringotky, kde mají děti uložené náhradní oblečení, pomůcky a kde mohou děti trávit čas, když by bylo venku opravdu ošklivé počasí.
Nevoní vám les? Jde to i jinam
Speciální školky nejsou jen ty lesní, zaměřené na přírodu. Rodiče mohou pro své děti vybrat i zařízení, která se specializují na umělecké směry, hudbu, kreslení, ale také třeba jazyky nebo vědu. Nejčastějšími jsou v naší zemi školky Montessori nebo Waldorf. Tyto pedagogické směry mají společné to, že kladou mnohem větší důraz na individuální výuku založenou na potřebách každého konkrétního dítěte. S nadsázkou se dá říci, že v těchto školkách se neučí všichni dohromady jedné věci, ale vyučující se snaží každodenně podporovat žáčky v tom, v čem vynikají nebo o co se zajímají.
Pokud se rodiče rozhodnou pro alternativní směry, u těchto typů školek (a škol) je třeba počítat s velkým zapojením rodičů. Školky si vybírají své žáčky, zkoumají, zda se nejen žák, ale celá rodina „hodí“ pro tuto formu vzdělávání. Spolupráce rodičů s takovou školkou je daleko vyšší než u té klasické, vedení školek velmi podporuje vzájemnou komunitu školky a rodičů. Je třeba se tedy připravit na to, že budete s takovou školkou komunikovat více, než 1x za čtvrt roku na třídních schůzkách.
Pokud uvažujete o alternativní formě vzdělávání, je u těchto typů školek potřeba, daleko více než u klasických, zjistit si dopředu všechny informace, školku navštívit, promluvit si s jejím vedením, učitelkami, popř. rodiči, které v ní již dítě mají. Styl výuky, práce s dětmi a vyšší spolupráce rodičů nemusí sedět každé rodině. Ostatně, cílem by mělo být vždy spokojené a nadšené dítě, které do své školky chodí rádo.
