Každé dítě se nejlépe učí opakováním a napodobováním toho, co vidí a slyší. Proto bychom měli být s posluchači pohádek trpěliví.
Sdílej článek
Určitě to znáte z domova, máte plnou knihovnu pohádek, ale po otázce „tak co si dneska večer přečteme?“ potomek většinou vyžaduje stále tutéž knihu či konkrétní pohádku. U nás teď vede Popelka.
A proč děti tak moc milují stejné pohádky pořád dokola?
Psychologové to vysvětlují jednoduše – známé příběhy jsou pro děti přehledné. Důvěrně známý konec jim dodává pocit jistoty, že je vše v pořádku, přesně tak, jak to znají. Nemají rády strach z neznáma, a tak si u známé pohádky vychutnávají každé slovo a každou kapitolu, jak nejlépe dovedou, právě proto, že vědí, co bude následovat.
Děti se cítí jako „velcí znalci“, neboť dokážou toho, kdo jim čte, napomenout a upozornit na chyby, kterých se dopustil. Nedokončená věta nebo lehce pozměněný děj je dokáží vyvést z rovnováhy. Neignorujte jejich námitky, raději se opravte a přečtěte celou větu znovu. A hlavně nezesměšňujte jejich snahu o správné plynutí příběhu. Děti si jen přejí, aby v jejich příběhu bylo vše na chlup stejné jako stokrát předtím.
Při čtení pohádky nejde vlastně ani tak o obsah, jako o charakter opakování. Dítě, které slyší pohádku přesně tak, jak ji zná, má při jejím poslechu větší prostor pro rozvíjení vlastní představivosti.
Jaká pohádka je u vás doma na prvním místě? Kolikrát jste ji už přečetli?
_tip_
