Existuje několik základních důvodů pro pláč vašeho dítka. Mezi ty nejčastější patří hlad, bolest/nemoc, strach a únava.
Sdílej článek
Miminko nikdy nepláče jen tak. Vždy se něčeho dožaduje a bude brečet do chvíle, než to dostane. Babské rady jako „nechte miminko vyplakat“ dnes už neplatí a mnoho psychologů nad nimi kroutí hlavou.
Existuje hned několik základních důvodů pláče, mezi ty nejčastější patří hlad, bolest/nemoc, strach a únava.
Zvláště ze začátku může být těžké rozeznat jednotlivé druhy pláče, postupem času mezi nimi ale najdete rozdíly a komunikace s potomkem bude jednodušší. Nesnažte se každé zaplakání řešit přiložením k prsu nebo lahvi, hledejte hlubší důvod a snažte se ho vyřešit.
Hlad je základní potřebou
Mléko miminko stráví za 2 až 3 hodiny a dožaduje se dalšího nakrmení. Ze začátku nepláče, ale dává hekáním najevo, že se k něčemu schyluje. Postupně rytmicky nabývá na intenzitě, dítě pomlaskává nebo si cucá ručičky. V tomto případě je řešení velmi jednoduché.
Bolestný pláč trhá uši
V případě krátkodobé bolesti je pláč velmi pronikavý až trhá srdce. Dítě pláče vysokým hláskem a s krátkými pauzami, kdy se snaží nadechnout. Nejintenzivnější bývá ze začátku, postupem času se zklidňuje až miminko jen pofňukává.
Strach zná už malé dítě
Už v útlém dětství se potýkáme se strachem z neznáma, poplašného zvuku, cizí tváře a podobně. Oči mívá dítě do široka otevřené a od místa polekání se odvrací. Pláč se graduje a může vyvrcholit tzv. „atomovým záchvatem“ podle fráze z dobře známého českého filmu. Utišit ho nebývá jednoduché, pochování a hlazení po hlavičce, popř. zazpívání oblíbené písničky může pomoci.
Únava se projeví několikrát za den
V případě velké únavy, kdy chce miminko ulehnout do hajan nebo si dát alespoň krátkého šlofíka bývá pláč zpočátku tichý, postupně může vygradovat až do bodu, kdy dítě není schopné usnout a pláčem se ještě více vyčerpává. Zkuste mu nabídnout šidítko, klidné prostředí nebo alespoň plynulou jízdu kočárkem.
Rozeznat jednotlivé důvody můžete nejen podle intenzity a přerušení pláče, ale také podle postavení těla. Maminka sama nejlépe vypozoruje jak se miminko během určitého pláče chová, zda se propíná v zádech a končetinách, drží ruce v pěst, zavírá nebo naopak doširoka otevírá oči, či se snaží máváním upozornit rodiče.
