Dnešní hlášky dětí byly odposlechnuty v MHD, což je vedle Facebooku další skvělý zdroj pro podobné příhody. Slyšeli jste v metru, autobuse nebo tramvaji také nějakou vtipnou dětskou hlášku? Podělte se o ni s námi v komentářích?
Sdílej článek
Příběh č.1 – Plešatý pán
Jedu si takhle do práce autobusem a naproti mně na té čtyřsedačce sedí táta, jehož prostřední jméno je určitě Herkules, nicméně v očích hodný chlap. Vedle něj sedí dceruška (tak tříletá), roztomilá až běda. Prohlíží si mě. Já koukám z okna, nicméně ji po očku pozoruji, protože mi neušla její zvědavost. Jakmile otevírá pusu, přesně vím, co bude. „Tatí, ten pán nemá žádný vlasy!“ rozléhá se dopravním prostředkem (ano, jsem plešatý). Já to slyším i přes hudbu ve sluchátkách a dělám, že se vůbec nesměji. Táta rudne a ranní cesta do práce je hned veselejší minimálně pro dvacet lidí.
Příběh č.2 – Zastrašování
Jedu si takhle domů a v trolejbusu dělá tak čtyřletá holčička docela solidní brajgl. Bezradný táta zkouší kdeco, ale jeho schopnosti narážejí na dokonalou obranu. Když mu dojde trpělivost, začne vyhrožovat: „Jestli hned nepřestaneš, tak doma řeknu mámě, jakou jsi tady dělala ostudu!“ „A já řeknu mámě, že čůráš do umyvadla!“, kontruje dcera. Oba vystupují okamžitě.
Příběh č.3 – Kopanec
Jedu si takhle domů z práce a na čtyřsedačce proti mně sedí dvě pětileté děti, holka a kluk, dvojčata. Komentují všechno, co se děje kolem nich, velmi nahlas a velmi vesele, takže se všichni dobře baví. Když vystupuji, zavadím klukovi o nohu (velmi lehce mimochodem). „Au!“ zvolá kluk. „Taky tě kopnul pán, když odcházel?“ A já dělám, že jsem tam vůbec nikdy nebyl.
_tip_
