Každé dopoledne to samé. Jen co ráno oblečete, přebalíte a nakrmíte dítě, trochu se upravíte a naházíte oblečení do pračky, nastává čas jít ven. Míříte jako vždy na pískoviště, kde několik hodin plácáte bábovičky a posloucháte řeči, že sousedovic Anežka už dávno chodí na nočník, a tak je divné, že váš Ondrášek má stále pleny? Připadáte si, že další návštěvu pískoviště už prostě nezvládnete?
Sdílej článek
Pískoviště – ano, nebo ne?
Pískoviště je oblíbenou kratochvílí spousty dětí i maminek. Zatímco batolata si s vaší dopomocí postaví pár pískových zvířátek a vyhrabou tunel, vy získáte kamarádky, nový recept na švestkovou bublaninu i cenné rady, jak zvládnout úskalí mateřství. Možná ale právě to nechcete. Možná jste introvertní a sešlost mnoha sousedek vás tak trochu děsí. Možná jste si se sousedkami nepadly úplně do noty. Možná jste před mateřskou pracovala jako úspěšná právnička nebo architektka a máte pocit, že kvůli každodennímu několikahodinovému vyrábění bábovek spadlo vaše IQ o dvacet bodů. Možná je vaše dítě bázlivé a na pískovišti před dravějšími kolegy vždycky ostrouhá, nebo naopak nedokáže vyjít s ostatními dětmi.
Ať je to, jak chce, dobrou zprávou je, že všechny rutiny můžete změnit a je jen na vás, jak čas s dítětem strávíte. Pískoviště nebo dětské hřiště nejsou povinné a s trochou vynalézavosti se jejich návštěvě můžete vyhnout. Třeba napořád.
Život bez pískoviště
Jestliže vás vyklápění báboviček nebaví, dělejte zkrátka s dítětem něco jiného. Vyrazte do parku, do lesa, k řece, do zoo (roční permanentka se vyplatí!) a nechte batole, ať se zabaví tam. Vezměte podobně naladěnou kamarádku a její děti. Prozkoumávání stromů, ráchání klacíkem v blátě, hledání kamínků, šustění listí, sběr kaštanů nebo stavba domečků pro skřítky budou pro děti stejnou, ne-li lepší zábavou než vrtání v písku.
Každé roční období skýtá spoustu možností, jaro poznávání květin, zima stavění sněhuláků a bunkrů. Můžete také vyrazit na bazén, na výlet do hor nebo naopak prohlédnout si krámky v blízkém městečku – záleží na dítěti, jak dlouho vydrží v kočárku či nosítku a co vám společně vyhovuje. Nápadů najdete nespočet, jak na internetu, tak v různých publikacích.
Může se také stát, že jste si s maminkami na vašem pískovišti úplně nesedly. Stejně jako se to může stát ve škole nebo v práci. Jestliže netoužíte jít na „vaše“ pískoviště, vyrazte na jiné. V mapových i jiných aplikacích zaměřených na trávení času s dětmi venku dneska najdete vyznačená dětská hřiště, a tak můžete svůj dopolední či odpolední program spojit s procházkou a popojít na jiné, klidnější či jinak vyhovující pískoviště nebo hřiště o kus dál.
Pokud jste introvertní nebo nestojíte o nezávazné hovory, ale pískoviště a hřiště vás až tak neděsí, vyrazte v době, kdy na něm nikdo není. Autorka těchto řádků kvůli ladění denního režimu různě starých dětí, z nichž některé bylo potřeba vyzvedávat ze školy, chodila se svými batolaty na pískoviště okolo poledne. Nikdo tam nebyl, protože všichni nejspíš doma zrovna obědvali. Proto se poštěstilo, když se sourozenci zabavili mezi sebou, že šlo vytáhnout i knihu nebo časopis.
Snad vás povzbudí, že já jsem vychovala tři děti téměř bez pískoviště, a přesto vypadají, že jsou normální a v životě uplatnitelné. Pokud vás tedy stereotyp a pískoviště děsí, poohlédněte se po něčem jiném. Věřte, že nikdo strádat nebude.
