Máte-li doma budoucího prvňáčka, pravděpodobně už máte také jasno v tom, na jakou základní školu půjde nebo kam chcete, aby se dostal. Jestli zatím tápete nebo jen získáváte informace, možná vám pomůže tento stručný přehled možností. Pro výběr školy od letošního září je ale ten nejvyšší čas, zápisy jsou už teď v dubnu a na dobré školy se „stojí fronty“.
Sdílej článek
Záleží na vašich prioritách a hodně také na možnostech vašeho okolí. Zohlednit je samozřejmě potřeba i schopnosti či předpoklady dítěte, případně vaše finanční možnosti a ochota za školu platit. Většina alternativních základních škol je dnes placená. Uhrazené školné se za celou dobu docházky vyšplhá poměrně vysoko, ale nezoufejte, možnosti jsou i jiné. Jen je potřeba začít hledat včas. Proto s výběrem školy začněte klidně i s několikaletým předstihem.
Co nabízí okolí
Blízko vašeho bydliště bude vaše spádová škola, taková, která je nejblíže trvalému bydlišti dítěte. Na tuto školu vaše šestileté (případně sedmileté) dítko vzít musí. Dostupnost může být zásadní kritérium rodičů. Možná je vaše škola i dost dobrá, takže vůbec nepotřebujete hledat jinde. Pak máte vyřešeno. V opačném případě je potřeba poohlédnout se dál za humna.
Pokud nebydlíte ve větším městě, máte logicky méně možností. Na druhou stranu, menší obce často disponují „malotřídkami“, které bývají co do výuky a kvality pedagogického sboru kvalitnější, než mnoho velkých moderních městských škol.
Školy je ale potřeba pečlivě hledat, školy obcházet, a když si vyberete, splnit podmínky instituce proto, abyste dítě mohli přihlásit k zápisu. Ani pak nemáte vyhráno.
Co je „lepší“ škola
Co je lepší nebo horší škola je samozřejmě zcela subjektivní. Co rodič, to názor. Z pohledu tohoto článku školy dělím na klasické základní školy, které jedou podle mnoho let zaběhnutých pravidel bez vlastní potřeby změn a inovací a na ty, které přemýšlí nad vzděláváním moderně nebo alternativně. Mnoho alternativních pedagogických směrů nijak moderní nejsou. Jsou mnoha desítkami let prověřeny, my je ale začínáme často teprve objevovat. A naopak i mezi běžnými školami najdete moderní a pokrokové přístupy.
Moderní pojetí výuky může znamenat ledacos. Přístup k dětem s vědomím, že jsou to osobnosti s individuálními potřebami, že nejsou malí dospělí, ale mají svá pochopitelná dětská specifika. Tímto přístupem nemyslím bezmeznou svobodu a školu bez pravidel (i takové jsou dnes vyhledávané), ale spíše umění pedagogů jednat v rámci kolektivu a pravidel s dětmi jako se svébytnými bytostmi. Poptávané je také projektové vzdělávání, takové, kdy se v rámci jednoho plněného úkolu prolne řada předmětů a učivo je podáváno pro lepší pochopení v širších souvislostech. Otázkou je také hodnocení žáků, zda chcete klasické známkování nebo třeba slovní hodnocení, kolik a zda vůbec mají děti dostávat domácích úkolů. V neposlední řadě třeba i to, zda chcete být zapojení do dění školy, nebo vám stačí občasné třídní schůzky. Některé školy netlačí na to, aby dítě umělo číst a psát na konci první třídy, ale nechávají to klidně do druhého i třetího ročníku. Další naopak přidávají žákům jazyky, techniku, informatiku. Všechno je správně, pokud se s výukou ztotožní celá rodina a pro dítě je přiměřená.
Typy škol
Můžete hledat mezi klasickým státními školami a zjišťovat poměry na každé z nich. Bude zde patrně potíž se spádovostí. Obvykle mají spádové děti přednost, to ale není důvod to vzdát. Je potřeba hlavně zjistit, jestli vybraná škola má nějaké další podmínky, které je třeba splnit před zápisem. Za splnění často získáte „plusové body“. Vybírat školu samotnou pak můžete pomocí internetových stránek s hodnocením škol a i na Facebooku existují různé skupiny zřízené za tímto účelem. Přihlášku můžete podat v každém případě a počkat, jaký zájem v aktuálním roce bude.
Některé běžné základní školy nabízejí rozšířenou výuku s vyšší hodinovou dotací vybraného předmětu. Často se jedná o jazyky, informatiku nebo sport. S tím se pojí větší angažovanost učitelů a vyšší kvalita. Takovou výuku může poskytovat škola celá nebo jen vybrané třídy. Není to ale cesta pro každé dítě ani pro každého rodiče. Je dobré pečlivě zvážit pro a proti, aby se dítě ve škole netrápilo.
To je samozřejmě dobré vyhodnotit i v případě, že se zajímáte o alternativní školy. Ty bývají častěji soukromé. Výjimky jsou ale i státní. Nejrozšířenější jsou například Montessori nebo Waldorfské školy.
Pokud se vám líbí Montessori pedagogika, je vhodné začít už od školky. Jednak proto, aby si dítě na způsob výuky zvyklo a také proto, že pokud takovou školkou neprojde, s velkou pravděpodobností nebude přijato na základní školu. Dalším předpokladem úspěšného přijetí může být absolvování akreditovaného Montessori kurzu rodiči. Jde o to, že škola si takto jistí povědomí rodičů o tom, do čeho jdou, jsou s touto alternativou v souladu a nebudou tak vznikat pozdější problémy z odlišného očekávání. Montessori stejně jako Waldorfské školy organizují také různé semináře, které jsou povinné pro úspěšné projetí žáka. V rámci nich se dozvíte veškeré potřebné informace o škole a způsobu výuky, o životě školy a její filozofii. Opět je to pořádáno školou s úmyslem potvrdit si, že rodiče se školou souzní. Třeba v případě Waldorfu se počítá s tím, že dítě absolvuje celou školní docházku, případně i školku v jedné instituci. Radila bych takovou přípravu nepodcenit a semináře přivítat pozitivně, nikoliv jako nutné zlo. Během nich totiž můžete zcela změnit názor.
Kromě zmíněných je další alternativní cestou třeba Daltonský plán, časté jsou systémy „Začít spolu“ nebo „Zdravá škola“, ty jsou už běžně ve školách zastoupeny. Alternativní soukromé školy kombinují různé prvky těchto směrů. Školné na nich se může výrazně lišit. I zde je velký zájem, takže myslet si, že si školu zaplatím a ona dítě příjme, se nemusí vyplatit. Také na těchto školách musíte absolvovat různé semináře, schůzky a akce školy v předcházejícím školním roce.
Co nabízí alternativní školy?
Mezi společné znaky alternativních škol patří obvykle menší počet dětí ve třídě, zmíněné projektové vyučování, jiná forma hodnocení. Někdy se děti učí svým tempem, což může znamenat, že jsou pomalejší než na běžných školách. V rámci školní docházky ale dostanou stejné penzum vědomostí a následně se mohou bez obtíží hlásit na střední školy. I denní režim se liší, je pomalejší a do značné míry se řídí aktuálními individuálními potřebami dětí. Důraz je také kladen na vnitřní motivaci žáků. Což v praxi znamená, že se děti neučí pro známky, odměny či jiné výhody, ale protože samy chtějí nové vědomosti získat.
Vybrat základní školu rozhodně není jednoduché rozhodnutí, s výběrem můžete klidně začít i ve dvou, třech letech dítěte. Co je potřeba také zdůraznit je fakt, že základní školu vybírají rodiče a zejména ti by měli být s výběrem stoprocentně ztotožněni. Rodiče budou (nebo nebudou) trávit hodiny nad domácími úkoly či vysvětlovat okolí, že jejich dítě není nijak opožděno ve vývoji proto, že číst a psát umí až ve třetí třídě. Řada alternativních škol také vyžaduje výrazně vyšší míru zapojení rodičů do chodu školy. Ať už se jedná o nárazové společenské aktivity, častější společné školní akce nebo třeba pomoc s údržbou školní budovy a okolí. Taková cesta není pro každého a pokud by rodič s výběrem nebyl spokojený, řešil by různé konflikty a třecí plochy s pedagogy, odrazí se to na přístupu, výsledcích a sebejistotě dítěte. Případný přechod na jinou školu může způsobit komplikace.
