Taky pořád posloucháte od kamarádek a rodiny „tak co, už se umí posadit?“ A váš mrňous se k tomu stále nemá? Rozhodně nepřemýšlejte nad tím, jestli děláte vše správně a jestli jste dobrá máma, když vaše miminko pořád ještě nesedí.
Sdílej článek
Jak to bylo kdysi
V předešlých generacích bylo 6 měsíců věku považováno za kouzelnou hranici, kdy všechny děti měly správně už samy od sebe sedět. Dokonce naše maminky a babičky používaly různé pomůcky, jak k tomu dětem dopomoci. Ne všichni to zvládli tak dokonale, ale moment posazení v tomto věku patřil k nepsaným zákonům.
Navzdory lékařským doporučením, že se nic nemá uspěchat a že je třeba počkat, až miminko do fáze sezení dospěje samo od sebe, se mnoho maminek snaží miminkům napomáhat a vymýšlet různé fígly, například podkládat zádíčka polštářem.
Na vše je dost času
Se sezením je to stejné jako s chozením. Porovnejte své děti, jestli začaly chodit ve stejnou dobu a se stejnou vervou. Každé samozřejmě začalo jindy, mělo svůj styl a stabilitu. Každé si našlo svou vlastní cestu.
Je potřeba počítat s povahou dítěte, jeho zdravotním stavem, pevností svalů, výškou a váhou, a dokonce s jeho odhodlaností. Některé děti jsou pohodlnější než ostatní. Jakékoliv napomáhání ze strany rodičů není nutné, ani zdravé. Týká se to i těch nešťastných polštářů na podkládání zad nebo opírání do rohu gauče či postýlky. Lékaři ani nedoporučují sezení na rodičovském klíně s dítětem opřeným zády o mámin hrudník.
Zda dítě umí dobře sedět, zjistíte podle jeho páteře. Pokud je natažená a nepadá do strany, jeho svaly jsou připravené k sezení. V opačném případě hrozí, že si při špatném posedu může zadělat na velké problémy do budoucna. Však i malé děti trápí bolesti zad, možná je to jeden z důvodu, proč často pláčou.
Jak trénovat zádové svaly
Nejvíce můžete pomoci tím, že budete miminko pokládat na bříško na zemi. Právě tato poloha, kdy je dítě nuceno zvedat hlavičku, aby vidělo nahoru, přetočilo se na záda a zpět či se plazilo, posiluje zádové svalstvo.
Přitahování do sedu podáním rukou dítěti, aby je uchopilo, je dalším účinným způsobem.
Pokud zaregistrujete, že si přitahuje vleže na zádech nohy k sobě nebo se pokouší dostat na kolínka, jste na dobré cestě. Tyto aktivity pomáhají dopracovat se dítěti k polosedu a pak až k samostatnému sezení.
Každé dítě má svůj čas, kdy co zvládne a bude dělat. Neporovnávejte tak svého prcka se sousedovic Aloisem nebo bratránkem z partnerovi strany, zůstanete tak v klidu a nebudete na dítě tlačit.
_tip_
