Nejčastější chyby, kterých se dopouštějí mámy při výchově dcer

Za dceru rozhoduje máma

„Nebav se s tím člověkem, vyber si jiné kamarády, zavolej mi, ať vím, kde jsi apod.“ Mnoho maminek má tendenci řídit život své dcery, držet ji zkrátka a dávat jí mnoho zákazů. Taková přehnaná ochrana je na škodu. Je normální, když se dospívající dcera snaží co nejvíce rozhodovat sama za sebe. Pokud za ni bude většinu věcí rozhodovat a organizovat máma, může se stát, že i v dospělosti se bude bát projevit svůj názor a většinu věcí za ni rozhodnou ostatní.

Nechat ji růst jako dříví v lese

Existují dvě skupiny matek, jedny dceři vše zakazují, jiné jí povolí vše, jen aby s ní měly dobrý vztah. Oba dva způsoby jsou špatně. Zvláště v pubertě matky narazí. Je sice důležité, aby byly dobromyslné, chápavé a uměly odpouštět, přesto ale musí trvat na dodržování nastavených pravidel. Pro dospívající dcery je důležité s rodiči mluvit, ptát se jich na názor v klidu a s pochopením, aby si pak rázem jednoho dne neuvědomily, že nemají k mámě žádnou důvěru.

Fyzické tresty

Násilí je špatný výchovný prostředek. O lehkém plácnutí přes zadek se zde nemluví. Pokud děvče matka bije, připadá si ponížená a každý takový zážitek ji traumatizuje (jako každého z nás). V případě, kdy se chová násilnicky otec, je velmi pravděpodobné, že si bude dívka v dospělosti vybírat agresivnější jedince. A to si určitě žádná máma pro svou dceru nepřeje.

Neexistuje pochvala

Každá dcera by měla vyrůstat v prostředí, kde se jí říká, jak je krásná, milovaná a skvělá. Díky tomu si formuje zdravé sebevědomí a bude se mít ráda.

„Musíš …“

Slovíčko, které nemáme rádi. Přesto jsme ho slýchávali od mala. „Musíš to zvládnout, musíš se to naučit, musíš vypadat hezky, musíš umět vařit apod.“ Většina maminek se takto snaží povzbudit své dcery k lepším výkonům a naučit je něco nového, užitečného. Bohužel pokud se to dceři zrovna dvakrát nepovede nebo pro to nemá vlohy, může si ve výsledku připadat méněcenná, neschopná a mnoho věcí vzdát jen proto, že to nemá cenu.

Máma, která je pro dceru vzorem, ji bude povzbuzovat, aby dělaly co nejvíce věcí společně. Když dcera vidí, že je máma u výkonu spokojená, nebude k tomu cítit odpor a lehko se to naučí. Naopak pokud u maminky bude u určité činnosti přímo vyzařovat nechuť, nebude mít dcera žádnou motivaci se práci naučit.

Táta je ten špatný

Další chybou je vykreslování otce jako negativní postavy. Ať už jsou úplná rodina, nebo se jedná o matku samoživitelku, neměla by popisovat otce jako špatného člověka, očerňovat ho. Ať už je jakýkoliv, musí si žena sama uvědomit, že si ho vybrala jako partnera a otce svého dítěte.

Muži jsou jiná sorta lidí

Věty jako „všichni muži jsou stejní, chtějí jen jedno, nemůžeš jim věřit apod.“ nejsou pro dospívající dceru tím pravým ořechovým. Máma (která zažila několik zklamání) ji nakazí touto myšlenkou a už skoro dospělá dcera tápe, co si o mužích vlastně myslet. Může to být dost traumatizující.

Už máš nejvyšší čas

Souvisí s předešlým problémem. Najednou dcera oslaví dvacáté narozeniny a začne slýchat narážky na to, že by si měla sehnat vážný vztah, vdát se, začít plodit děti, než bude pozdě. Je to pro ni maximálně matoucí a může jí to nahnat strach začít si s někým budovat hlubší vztah.

Hádky před dítětem

Rodiče by se měli těmto situacím vyhýbat. Když už není zbytí a vymění si nahlas pár názorů, měli by pak dítěti vysvětlit, že se přestali ovládat, ale už se usmířili a hlavně, co je nejdůležitější, dítě nemá s jejich hádkou nic společného.

Měla bys žít podle mých představ

Poslední chybou je podsouvání dětem svého ideálu úspěšného života. „Měla bys vystudovat tohle, měla bys zhubnout, měla bys nosit krátké vlasy apod.“ jsou častou chybou. Dcera musí vědět, že na prvním místě je ona a to, zda je spokojená sama se sebou, bez ohledu na to, co si o ní pomyslí ostatní. Jen tak bude zdravě sebevědomá a připravená na život a plnohodnotný vztah s partnerem.

_tip_