Smrkáte, kašlete, bolí vás nebo vaše děti hlava? Ne všechno musí být jednoznačně zapříčiněno nachlazením či dnes tolik diskutovaným koronavirem. Za řadou těchto příznaků se může skrývat i alergie. A právě o té jsme si povídali s primářkou MUDr. Janou Vydlákovou, vedoucí oddělení ambulance v IKEMu.
Sdílej článek
Počet teplých dnů aktuálně přináší i vyšší množství alergenů ve vzduchu. Problém je, že alergie způsobuje částečně podobné problémy, jaké může mít nákaza Covid-19. Jak je rozeznat a kde případně hledat pomoc?
Pylová sezona v letošním roce díky teplému počasí a mírné zimě začala prakticky již koncem ledna. Jako první nastupuje po zimě sezona jarních stromů, která v současné chvíli vrcholí a v ovzduší nyní dominuje pyl břízy. Pokud máme rozhodnout, jestli jsou obtíže dítěte alergického, či infekčního rázu, pak musíme zvážit všechny dostupné informace. Bylo dítě v kontaktu s možnou nákazou? Má dítě teplotu? Má jiné příznaky možné virózy? Víme o dítěti, že je alergické? Funguje na jeho potíže antialergická terapie? Jsou podobné příznaky i u jiných členů domácnosti? Pokud rodiče nemají jistotu, vždy je samozřejmě nejsprávnější se obrátit na lékaře, který případně doplní testy a situaci ozřejmí.
Existuje nějaká spojitost mezi alergií, nejen na pyl, a imunitou dítěte? Tedy, pokud má dítě alergie, má i oslabený imunitní systém?
Alergie sama je reakcí imunitního systému, nikoli však na infekci, ale na různé běžné součásti našeho prostředí (pyly, plísně, zvířecí alergeny, potraviny atd.), které organismus senzibilizovaného jedince, popřípadě již tedy alergika, vnímá jako alergen a vytváří alergickou reakci, jejímž důsledkem jsou příznaky alergického onemocnění tak, jak je známe: alergická rýma, zánět spojivek, dráždivý kašel, kopřivka, popřípadě další obtíže. Imunodeficience („oslabený imunitní systém“) rozhodně není automaticky součástí alergického onemocnění.
Jaké vzdušné alergeny jsou nejčastější?
Vzdušné alergeny můžeme zjednodušeně rozdělit na sezonní a celoroční. Mezi sezonní počítáme zejména pyly rostlin a spory vzdušných plísní. Pylová sezona začíná brzy na jaře květem břízovitých stromů, obvykle v květnu navazuje sezona trav a obilnin, koncem léta pak sezona plevelů, zejména pelyňku a ambrozie. Během léta v závislosti na počasí se v ovzduší vyskytují také spory vzdušných plísní. Celoročními alergeny jsou pak zejména roztočové a zvířecí alergeny. V České republice výborně funguje Pylová informační služba, takže si každý může dobře zkontrolovat, který alergen je v danou chvíli v ovzduší dominantní.
Pozorujete v dnešní době vyšší počet alergiků mezi dětmi i dospělými oproti době, řekněme, před 15 lety?
Jednoznačně ano. Pokud máme na mysli zejména alergickou rýmu, která je nejčastějším projevem alergického onemocnění, pak je v současnosti v České republice asi 2 miliony alergiků. Ne všichni mají stejně závažné obtíže, u někoho se jedná o ryze sezonní záležitost, která obtěžuje v mírné podobě pacienta 1–2 měsíce, vyžaduje jen občasnou symptomatickou léčbu a nesnižuje zásadně kvalitu života. Naopak celoroční alergeny obvykle trápí pacienty výrazněji, často při nedostatečné terapii mohou vést i k výrazně vyšší frekvenci respiračních infektů a je zde i riziko přechodu do bronchiálního astmatu.
Lze vůbec alergii nějak dobře léčit?
Alergické obtíže obvykle trochu kolísají během života, málokdy však zcela spontánně vymizí. Cílem péče o alergické pacienty je dlouhodobá kontrola jejich onemocnění, tj. stav bez významnějších příznaků, minimalizace dávek nutných léků, minimalizace vlivu na kvalitu života pacienta a prevence rozvoje komplikací. Léčba je založena na 3 pilířích: jsou to režimová opatření (pokud lze eliminovat alergen), farmakoterapie (léčba symptomů pomocí léků – tablet, kapek, sprejů) a specifická alergenová imunoterapie (mezi pacienty označovaná jako „vakcíny“), kde je cílem kauzální terapie a výrazné zvýšení tolerance daného alergenu.
Co můžeme udělat pro sebe a své děti, abychom minimalizovali pravděpodobnost, že se z nás či dětí stanou alergici?
Faktorů, které ovlivňují imunitní systém jedince, je mnoho a působí komplexně. Velký vliv mají vrozené faktory, tj. genetická vloha daného jedince. Je-li 1 rodič alergický, pak je asi čtyřicetiprocentní šance, že i dítě bude alergikem, v případě obou alergických rodičů je riziko pro dítě až 80 procent. Samozřejmě roli hrají i faktory zevního prostředí, znečištění ovzduší, celkové ladění organismu, psychika, vystavení stresu, stravování, fyzická zátěž, ale také prodělané infekce. Výrazný vliv má také kouření včetně pasivního.
Proč se vlastně musí alergická rýma léčit, vždyť ji má skoro každý?
Jen zdánlivě se jedná o běžné, banální onemocnění, ale vliv na kvalitu života pacientů je nezanedbatelný a především je nutno pomýšlet na možné komplikace, které mohou v průběhu času nastat (rozvoj alergického astmatu, chronická sinusitida…), pokud by terapie nebyla adekvátní.
