Domácí vzdělávání. Pro jednoho ideální řešení, pro jiného nepřijatelná alternativa

Ať už je to životní styl rodiny, nedůvěra ve vzdělávací systém, časté cestování rodiny za prací rodičů, víra nebo něco jiného, případně více důvodů současně, každý z nich je legitimní. V případě, že se pro domácí vzdělávání rozhodnete, je třeba všechny aspekty dobře zvážit a před jeho započetím zařídit několik nezbytných formalit.

Co je třeba splnit před začátkem domácího vyučování

• Dítě musí být řádně zapsáno do základní školy a individuální vzdělávání musí povolit ředitel či ředitelka školy (a rozhodnutí je pouze na něm).
• K žádosti se vyjadřuje pedagogicko-psychologická poradna a vzdělávající osoba musí doložit své vzdělání.
• Dítě projde jedenkrát za pololetí zkouškou v kmenové škole.
• Vyučující osobou nemusí být nutně jeden z rodičů. Mohou se střídat, mohou se zapojit příbuzní, kteří vynikají v některé požadované oblasti. Je zkrátka třeba vzdělavatele zajistit. Vyučovat mohou externí odborníci nebo jiní rodiče, kteří také vyučují své děti doma. Pokud se tedy sejde větší skupina takových rodin, o výuku se mohou rodiče podělit.

Náročnost domácí vyučování

Někdy může být náročné výuku zorganizovat, pokud je rozložena mezi více osob. V případě, že se vyučující střídají a rodiče vzájemně vyučují větší skupinu „domácích školáků“, vyžaduje to plánování.

Časová náročnost je relativní. Učení může probíhat kdykoliv a kdekoliv, patří sem mj. poznávání přírody, kulturní aktivity, výstavy, sport apod.. Není nutné sedět s dítětem mnoho hodin u stolu nad učebnicí, až z toho oba padají únavou. Příprava výuky jako je vyhledávání vhodných aktivit a materiálů nějaký čas vyžaduje.

Co se financí týká, není domácí vyučování ničím, co by muselo zruinovat domácí rozpočet. Na druhém stupni se nároky mírně zvyšují. Rodiče, kteří se dětem vzdělávaným ve škole chtějí věnovat a uvědomují si, že nemohou veškerou práci nechat pouze na škole, vynaloží obdobné částky. Výhodou je, pokud může vzdělávající osoba také pracovat a do rodiny přinášet příjem.

Někomu se může zdát domácí vzdělávání náročné psychicky. Pokud se pro něj rodina rozhodne, patrně své možnosti v této oblasti předem zvážila. Naopak více času stráveného s dětmi může rodiče obohatit, naučit se vzájemně respektovat, vycházet spolu, řešit konflikty. Odměnou mohou být viditelné výsledky vlastní práce. Dítě může mít hlubší znalosti, výuka může postupovat rychleji. Dítě má prostor se více ptát a o tématu diskutovat. Pro mnohé rodiče je společný čas cenný a prožívat s dětmi dětství, sledovat, jak objevují a chápou nové vědomosti, může být jednou z priorit při rozhodování o tomto alternativním vzdělávání. Vysoké osobní nasazení si tato forma ovšem vyžaduje.

Další výhody a nevýhody domácího vzdělávání

• Zážitky, aktivní zapojení dítěte, samostatnost, častější pobyt v přírodě. To jsou některé výhody, které mohou rodiče dětem dopřát v rámci tohoto individuálního vzdělávacího plánu. Množství získaných vědomostí může být dostatečné natolik, že si s ním dítě částečně vystačí i na střední škole.
• Naopak nevýhodou může být samotný přechod do dalšího stupně vzdělávání. Děti jsou zvyklé na více času ke studiu a prostor diskutovat a ptát se. Na střední škole odpadají už ale často není čas.  V odborných předmětech mohou pomoci návštěvy muzeí nebo technických center, knihovny nebo sledování videa i pomoc externího odborníka.
• Domácí vzdělávání má vysoké nároky na rodiče, metodické i psychologické vedení či podpora je žádoucí, s tím může pomoci Asociace domácího vzdělávání i rodiče s touto zkušeností. Při dobré organizaci mají rodiče prostor i pro práci či své aktivity.
• Sociální izolací děti vzdělávané doma netrpí. Socializace má primárně probíhat v rodině. Rodiny vzdělávající děti doma si to uvědomují, scházejí se vzájemně na pobytech, kde jsou děti napříč věkovým spektrem od malých sourozenců po dospívající. Děti, které se vzdělávají ve větších skupinách „domácích školáků“, spolu diskutují, učí se na sebe reagovat, zažívají různé sociální situace, které musejí zvládat a ve kterých poznávají sebe i chování ostatních a skupiny. Naopak nemusí poznat šikanu nebo řešit sociální rozdíly rodin projevující se ve vybavení a oblečení žáků. Učí se vzájemně respektovat nejrůznější odlišnosti, nikdo je neřadí do horších a lepších skupin. Během roku navštěvují kroužky a pohybují se v různých sociálních skupinách.

Výhod je mnoho, nevýhody je třeba dobře zvážit. Tato cesta není pro každého. Pokud se na ni rodina vydá a v průběhu zjistí, že to z nějakého důvodu není to pravé, dítě může přejít do běžné výuky a pokračovat ve vzdělávání na své kmenové škole. Podle posledních dostupných údajů ministerstva školství se ve školním roce 2017/2018 vzdělávalo doma přes 2500 dětí (např. v roce 2010 to bylo 481 dětí). Pokud trend pozvolného zvyšování takto vzdělávaných dětí i nadále pokračuje, lze předpokládat mírný nárůst i letos.