Nevíte, jak v době karantény „donutit“ svého miláčka k domácímu učení? Máte pocit, že vám na domácí učení vašich dětí nezbývá moc času? V dnešním rozhovoru vám pár tipů prozradí Zdeněk Martínek, speciální pedagog, etoped, autor odborných publikací a uznávaný odborník na problematiku agresivity a šikany u dětí.
Sdílej článek
Jak nejlépe vysvětlit dětem současnou situaci?
To je hned na začátek poměrně složitá otázka. Záleží na věkové a rozumové úrovni daného dítěte. Určitě bych děti neděsil katastrofickými scénáři a nedával bych před nimi najevo paniku a zděšení. Vysvětlil bych jim, že nyní je situace trochu náročnější a že si na sebe musíme dávat pozor. Vedl bych je k určitým rituálům – tzn. když jdu ven, automaticky nasadím roušku, když přijdu domů, automaticky si půjdu umýt ruce.
Jak děti ale třeba donutit nebo namotivovat k domácímu učení?
Nemyslím si, že velké nucení bude ku prospěchu věci. Asi by bylo dobré utvořit si ve všední dny režim. Tzn. vstávat budeme jako do školy (např. v 7.00 hod.), nasnídáme se a potom je doba na učení – ani ve škole s tebou o tom nikdo nediskutuje. V každém případě bych dítě hraničil – tzn. předem mu řekl, co budeme ten den v učení dělat a kolik toho bude. Vždy vycházejte z pravidla „méně a častěji znamená více“. Není dobré dítě při domácím učení přetěžovat. A nezapomínejme, že dítě se často učí i hrou. Proč tedy neprocvičovat paměť obyčejným pexesem? Proč se neučit přírodovědu pomocí dětských encyklopedií apod.?
Je podle vás reálné, že rodiče dokážou za současné situace v době karantény plně suplovat školní vzdělávání?
Řadový rodič nemůže v žádném případě plně zasuplovat školní vzdělávání. Učitel je přece jenom odborník, který umí látku dítěti metodicky vysvětlit. Navíc rodičům chybí praktické pomůcky, kterými jsou školy dnes mnohdy až nadstandardně vybaveny. Na druhou stranu mají za současného stavu rodiče ideální příležitost poznávat své dítě i z jiných stránek. Mohou poznat, jak se jejich dítě při delší řízené činnosti dokáže soustředit, jaké jsou možnosti a limity jejich dítěte. Možná také poznají, že to s tím jejich dítkem v procesu vzdělávání není až tak jednoduché, jak si možná představovali.
Myslíte si, že výpadek v chození do školky/školy bude mít na děti z hlediska jejich vývoje nějaký vliv? Případně jaký?
Nemyslím si, že tento v podstatě „krátkodobý“ výpadek by měl mít nějaký fatální vliv na vývoj dítěte. Ano, pravdou je, že dítěti chybí vrstevnická skupina, chybí mu přirozené kontakty. Na druhou stranu v dnešní době moderních technologií lze komunikaci s vrstevníky velice dobře nahradit. Líbí se mi modely, kdy má třída pomocí online kontaktů jeden den v týdnu ráno třídnickou hodinu nebo když se určí čas, kdy se celá třída navzájem přes počítač propojí.
Jak podle vás bude situace vypadat, až se děti vrátí do vzdělávacích zařízení? Čeká učitele náročné období?
Já nedokážu posoudit, jak bude situace po návratu do škol vypadat. Bude určitě záležet na tom, kdy to bude. Pokud se návrat podaří po polovině května, může ještě učitel nastolit určitý řád a do konce školního roku nějakým způsobem děti ještě něco naučit. Pokud však návrat bude v červnu, obávám se, že to bude pouze o hlídání dětí, roušek, hygieny a jakémsi „přežíváním“ do konce školního roku. V každém případě to bude pro učitele značná zátěž a sám si jejich práci v takto těžkých podmínkách nedovedu představit. Musím zde dodat jednu důležitou věc – slýchávám, že učitelé dnes mají v podstatě prodloužené prázdniny a nic nedělají. Nemohu s tímto tvrzením souhlasit. Naprostá většina učitelů připravuje materiály pro děti, snaží se s nimi komunikovat různými způsoby a vymýšlí, jak domácí učení dětem zpestřit. Když to sleduji, mám někdy pocit, že je to možná těžší než jít na klasickou hodinu. Takže po návratu do školy tam nebude odpočinutý učitel, ale člověk, který v podstatě pracovat nepřestal a čeká ho ještě náročnější období.
