Odplenkování je téma, které děsí mnoho rodičů. Pokud i vás trápí, že nevíte, jak zbavit své dítě plen, nevěšte hlavu. Možná jde jen o špatné načasování. V dnešním článku se totiž dozvíte několik tipů a rad, jak poznat, kdy se do přechodu na nočník pustit.
Sdílej článek
Zatímco dříve bylo odplenkování zpravidla praktikováno ve velmi nízkém věku dítěte, dnes rodiče díky pohodlným jednorázovým plenám v podstatě nic nenutí k tomu, aby se jich u své ratolesti zbytečně brzy zbavovali. Někdy ale pociťují tlak okolí, které se na dvouleté mluvící batole s vykukující plenkou z kalhot dívá skrz prsty. A samozřejmě mnoho maminek vnímá jisté výhody, které přechod na nočník přináší, jako například finanční úsporu (již nemusíte kupovat několik balíků plen a vlhčených ubrousků měsíčně). Jindy k tomuto velkému kroku rodiče donutí nástup dítěte do školky.
Pokud je vaší motivací některý z výše zmíněných důvodů, mějte se na pozoru. O tom, kdy se vaše dítě k tomuto zásadnímu kroku odhodlá, totiž nerozhodujete vy. Můžete se třeba stavět na hlavu, ale jestliže váš potomek ještě není na odplenkování zralý, bude to bez úspěchu. Samozřejmě existuje řada rad, jak na to, zásadní je ale otázka KDY začít.
Jak poznám, že je dítě zralé? Umí chodit, mluvit, skákat, dělat kotrmelce a recitovat básně? Ráda bych vám popsala, co přesně musí batole pro přechod na nočník zvládat, bohužel ale neexistuje seznam dovedností, který by jeho připravenost dokázal odhalit nebo dokonce zaručit. Je to totiž naprosto individuální záležitost a občas zkrátka musíme volit metodu pokus – omyl.
Možná bude nejjednodušší nastínit si nejprve situace, kdy dítě zcela objektivně na přechod k nočníku připravené není:
- Odmítá se na nočník posadit.
- Učůrává každou chvilku a neumí ovládat svěrač.
- Prochází si obdobím vzdoru a snahu o odplenkování vědomě bojkotuje.
- Je mu méně než 18 měsíců (někdo to zvládne i dříve, ale je to spíše vzácné).
- Zadržuje moč a stolici, protože nechce vykonávat potřebu do nočníku.
V takových případech to nemá smysl lámat přes koleno a nejlepší je zkrátka vyčkat na vhodnější situaci. Koneckonců všechno je jen období a brzy jistě nastanou lepší podmínky. Pokud navíc rodič nerespektuje, že dítě ještě není zralé, může svou urputnou snahou napáchat více škod než užitku.
Jak lze naopak poznat, že připravené je:
- Spolupracuje a chápe, co má na nočníku dělat.
- Neučůrává, naopak čůrá ve větším množství jen několikrát denně.
- Dokáže komunikovat a říct si, že potřebuje na nočník.
- Je mu více než 18 měsíců.
- Aktivně dává najevo, že chce chodit na nočník.
Pokud batole splňuje všechny výše popsané signály, můžete to začít zkoušet. Pamatujte ale, že není dobré tlačit zbytečně moc na pilu a jít přes odpor dítěte. Vše mu nejprve vysvětlete a nikdy za neúspěchy netrestejte. Pamatujte, že každému dítěti trvá jinak dlouho, než se na nočník naučí, proto ho nikdy s nikým nesrovnávejte. A vydržte, chce to velkou dávku trpělivosti. Držíme palce!
