Dětská rádia na Pigy.cz

Když se dítě učí plavat. Co pomáhá a čemu se vyhnout?

Tipy, nápady, soutěže a recepty pro chytré děti
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

U nás doma je výuka plavání v procesu. Není to úkol na pár dní, chce to trpělivost. Právě tato vlastnost mi pomáhá zvládat všechny náročnější úkoly a mezníky ve vývoji mé dcery zcela zásadně. Nikam nespěchat, netlačit. Vše chce svůj čas. Každý rodič má omezené množství energie a jak se říká „jen jedny nervy“, tak je zbytečné se o obojí připravovat ve vyhrocených situacích.

Sdílej článek

Tipy, nápady, soutěže a recepty pro chytré děti
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Vyhrocené byly, když jsem se ze začátku na dceru tlačila, protože „už by to umět měla“ a „ostatní děti už to zvládají“. Nicméně jsem se opět utvrdila v tom, že si dcera řekne, kdy je správný čas, anebo to vývoj okolností určí za nás. S plaváním to nebylo jiné.

Kdy začít?

Některá miminka tráví čas v bazénu téměř od narození, jiné děti se seznámí s vodou později. Záleží na možnostech a tzv. „naladění“ rodičů. Každý nemá odvahu brát dítě do bazénu pár měsíců po narození přesto, že se říká, že je pro něj voda přirozená. Také tam ale hrozí nákaza nějakou infekcí, nachlazení v zimním období. Roli hraje také dostupnost vhodných kurzů a bazénů pro malé děti i obavy rodičů a jejich vlastní vztah k vodě.

Už tady na začátku platí, že není třeba nic lámat přes koleno. Naše dcera se seznamovala s vodou pozvolna, do bazénku šla poprvé cca v jednom roce. A to do malého dětského zahradního. Byla nadšená, to mi pro začátek stačilo. Pak jsme s ní začali sami chodit na koupaliště. Na speciální kurzy plavání jsme nechodili a nemám pocit, že bychom o něco přišli.

Motivovat, nestresovat

Na koupališti vedla její první cesta okamžitě do bazénu. Nadšení ji nepřešlo ani po několika dalších sezónách. Nebyl totiž důvod. Nikdo ji do ničeho nenutil, nic nepřikazoval a nevystavoval žádným stresujícím výzvám. Během její první „plavecké sezóny“ jsme byli všichni spokojení v brouzdališti a v bazénu, který pro ni byl hluboký, měla kruh se sedátkem.

Další léto šlo vše postupně opět samo. Kruh jsme vyměnili za vestu na zip s polystyrenovými výplněmi. Tu mohu jako pomůcku jen doporučit. Je bezpečná, oblíbená, nic na ní nepadá ani nepřekáží. Dcera z vody nechtěla. Jako každé dítě, které nemá zbytečný strach způsobený mj. přehnaným nátlakem. S vestou začala plavat, opakovala pohyby po nás. Takže když následně přešla na nafukovací křidélka a pěnový pás, nebyl to žádný problém. Věděla, co dělat, aby se udržela nad vodou. Pás, na který jsem nejvíce spoléhala, odložila po jednom vyzkoušení.

Třetí sezóna se přiblížila ke konci a dcera na svůj věk docela obdivuhodně plave. Stále má křidélka, ve vodě je pod neustálým dohledem, ale každou návštěvou bazénu se viditelně zlepšuje.

Závěr a návod je tedy úplně prostý. Nenutit, motivovat, nespěchat, ocenit sebemenší pokrok, podporovat jen v rámci možností dítěte. Každou dovednost, kterou dítě trénuje se jednou naučí a je úplně jedno, jestli syn od sousedů ji zvládá dříve. Každé učení je třeba si užít jako hru. Pak to jde lépe s větším nasazením a zájmem a výsledky jsou znát. Bonusem je klidný pyšný rodič, který ušetří mnoho stresu. Všeobecná spokojenost je to, o co by i (nebo především) v rámci vzdělávání mělo jít.

Napište nám

Máte zajímavý recept? Tip na akci? Náměty, které by Pigymámu zajímaly? Napište nám je! A můžete se stát redaktorkou Pigymámy!

    [recaptcha id:contactRecaptcha]

    Sdílej článek

    Povězte nám svůj názor