Každá maminka se asi těší, až její dítě začne lézt, chodit, povídat anebo třeba i jíst klasická jídla jako ostatní členové rodiny. Někdy se ale stane, že děti odmítají kousat pevnou stravu nebo pít z hrnečku, a problém, který nakonec může vyžadovat i logopedickou péči, je na světě. Právě o této problematice i dalších trendech v logopedii jsme si tentokrát povídali s Mgr. Barborou Červenkovou z Neonatologického oddělení FN Brno.
Sdílej článek
Paní Červenková, začněme nejprve novinkami ve vašem oboru. Jaké jsou nejaktuálnější trendy v oblasti logopedie? Jde o pomůcky nebo nové náhledy?
Z mého pohledu dochází nyní k progresivnímu rozvoji specializace v rámci naší odbornosti. Můžete si vybrat logopeda, který se primárně specializuje na terapii neplynulosti řeči, nebo logopeda, který pomáhá maminkám s kojením či příjmem potravy v raném věku, logopeda s psychoterapeutickým výcvikem, který využívá arteterapeutické metody (např. hliněné pole) nebo logopeda, který s dospělými klienty po kraniotraumatu (pozn. redakce úrazy lebky a mozku) pracuje několik měsíců třeba i pět hodin denně. Logoped má dnes k dispozici obrovské množství pomůcek, které byly dříve dostupné pouze v zahraničí. A to od žvýkacích trubiček, pomůcek pro lateralizaci a elevaci jazyka, po sofistikované počítačové programy a specializované přístroje. Tyto pomůcky většinou patří k určitému terapeutickému konceptu, který logoped musí ovládnout, takže lze říct, že náš obor se obohacuje o nové terapeutické trendy doprovázené novým typem pomůcek.
Vzrůstá procentuálně počet dětí, které potřebují logopedickou péči?
Počty dětí s neplynulostí řeči, vývojovou dysfázií či klientů s afázií zůstávají dlouhodobě podobné, nedochází k jejich skokovému navyšování.
Nově ale nyní velmi vzrůstá počet dětí, které navštěvují klinického logopeda kvůli problematickému příjmu potravy. Před deseti lety se této specializaci věnovalo minimum logopedů, nyní ale jejich počet narůstá. Přibývá totiž například dětí, které neumí nebo odmítají kousat a žvýkat pevnou stravu. Klinický logoped může maminkám pomoci s kojením, příjmem tekutiny z lahvičky se savičkou, sáním ze slámky či s přijmutím pevné stravy.
A jak je to s logopedickou péčí v případě nedonošených dětí?
Klinický logoped začíná být také členem multidisciplinárního týmu rizikových ambulancí, určených pro děti narozené předčasně či s nějakým závažnějším neurovývojovým onemocněním. Zvlášť pro malé děti, které mají diagnózu centrální koordinační či tonusová porucha a vzniká u nich riziko, že později dospějí k diagnóze dětská mozková obrna, je z mého pohledu extrémně přínosné, když mohou začít na logopedii docházet hned po propuštění z nemocnice do domácí péče. Terapie v prvním roce života je totiž velmi efektivní. Těmto dětem totiž můžeme v rámci rané intervence pomoci eliminovat patologické pohybové vzory. Pokud děti nemají brzy terapii, patologické pohybové vzory se zautomatizují a odbourat je například až ve věku tří a více let se nemusí vůbec podařit.
S jakým problémem obecně děti nejčastěji logopeda navštěvují? Jde o konkrétní výslovnost hlásek, breptavost, nemluvnost nebo jiný typ problému?
Nejvíce dětí přichází k logopedům s poruchou artikulace či opožděným vývojem řeči.
A jak je to s logopedickou péčí u dětí z bilingvních rodin?
Postupujeme většinou tak, že logoped vyšetří vývojovou úroveň řeči dítěte v českém jazyce, a pokud druhý jazyk, kterým dítě hovoří, neovládá, poprosí o zhodnocení vývojové úrovně řeči daného dítěte kolegu v zahraničí. Potom korelujeme oba výsledky. Pokud se na základě srovnání a další diagnostiky zjistí, že dítě má opravdu opožděný či narušený vývoj obsahové stránky řeči, je přijato do péče. Pokud však obtíže ve vývoji řeči logoped nezjistí, dítě do péče přijato nebude.
Když se ještě na chvilku zastavíme u dětí, které neumí přijímat pevnou stravu nebo mají například problém s pitím z hrnečku nebo sáním brčkem. Jak pravděpodobné je, že tyto děti budou mít v pozdějším věku problémy s řečí? A jak vlastně příjem potravy například v 6. měsíci věku dítěte může ovlivnit jeho budoucí řečové schopnosti?
Pokud se dítě v prvním půlroce života nenaučí při sání efektivně využít negativní podtlak a saje spíše tak, že extrakci tekutiny napomáhá pohybem čelistí a tlakem jazyka (tzv. pozitivní tlak), nedochází k tonizaci tváří. Ty mají poté tendenci zmohutnět a v některých případech dokonce začíná svalovina tváří vazivovatět. Tváře poskytují stabilitu rtům. Pokud nejsou aktivní, dítě v šesti měsících nezačne aktivně snímat potravu ze lžičky horním rtem. U těchto dětí se potom může opozdit výslovnost hlásek, které tvoříme rty (B, P, M). V devíti měsících věku by mělo být dítě schopné pohybovat jazykem při příjmu potravy i do stran. Pohyby do stran zvyšují svalovou sílu v jazyce a díky nim se jazyk stahuje více do úst, začíná se stabilizovat. Pokud tomu tak není a jazyk se nadále pohybuje i po roce věku pouze v předozadním plánu, je poté pro dítě obtížné tvořit vlastně všechny hlásky. Potom se může stát, že dítě ve třech letech tvoří až 12 hlásek interdentálně, s jazykem mezi zuby.
Teď trochu z jiného soudku. Poznamenalo období karantény váš obor? Budou tyto týdny bez logopeda dětem chybět?
Toto období nebylo lehké pro nikoho z nás. Některá pracoviště byla uzavřena, jiná nabízela distanční terapii. Řekla bych, že snahou většiny logopedů bylo zůstat klientům nablízku, ať už jinou formou či s použitím ochranného štítu či roušky. Dalo nám to vlastně podnět k zamyšlení. Myslím, že je potřebné přemýšlet a začít diskutovat o tom, jak nastavit pravidla pro provozování logopedické terapie v případě, že by se situace mohla opakovat. A nastavit bychom je měli tak, aby klinicko-logopedická péče už dětem či dospělým klientům nechyběla.
Mgr. Barbora Červenková je klinická logopedka s téměř 20letou praxí a v současnosti pracuje na Neonatologickém oddělení Fakultní nemocnice Brno. Rovněž je velkou propagátorkou efektivního terapeutického systému OPT (Terapie orální pozice), jenž využívá nejrůznější pomůcky, které byly dlouhodobě dostupné pouze v zahraničí. Proto se je magistra Červenková rozhodla pro české klienty dovážet a šířit osvětu o jejich používání (více o pomůckách na www.logopediecervenkova.cz)
