Domácí násilí. Téma, které vždy rezonovalo a rezonovat bude. Nikdy mě nenechalo chladnou. Nedovedu však ani popsat, co se ve mně děje teď, když je mi nablízku. Obětí je totiž má skvělá kamarádka, matka malého dítěte. Jak v takovém případě pomoct?
Sdílej článek
Že u nich doma není něco v pořádku, jsem tušila už dávno. Každou pohmožděninu však dokázala hravě odůvodnit. Věřila jsem jí to. Stejně tak příčiny všech zlomenin.
Temperamentní povahy
Nejprve se mi svěřila, že slovní „Itálie“ u nich byla už od samého začátku vztahu. „Jsme prostě oba temperamentní povahy,“ říkávala mi vždycky s pokrčením ramen. Další fází byly proplakané hodinové telefonáty, jak jí nehorázně slovně ponižuje. Z toho, co všechno jí dokáže říct, se mi dělá zle. A to zdaleka není vše.
Psychopati mezi námi
Už kolikrát mi problesklo hlavou: On je psychopat! A třeba nejsem daleko od pravdy. Na toto téma jsem si pročetla spoustu článků od Radkina Honzáka, který u nás patří mezi nejznámější a nejzkušenější odborníky – psychiatrií se zabývá více než pětapadesát let.
Mimochodem, věděli jste, že psychopati tvoří jedno procento populace? Podle Radkina Honzáka se vyznačují tím, že vyčnívají z davu. Jsou charismatičtí, výřeční, sebejistí. Nemají emoce, necítí výčitky a prakticky postrádají strach. Jsou impulsivní a rádi riskují. A v neposlední řadě dokáží druhé chytře zmanipulovat, ukecat. A to je podle mě přesně on. Manžel mé kamarádky.
Ta bezmoc…
Před pár dny se mi svěřila úplně se vším. Jak ji fyzicky napadá, tluče do ní pěstmi jako do boxovacího pytle, hlava nehlava. Naskočila mi husí kůže a zároveň mě polil horký pot. Ta bezmoc. Blízký člověk trpí jak zvíře, přesto nechce z toho pekla odejít. A snaží se vše ututlat, nechce, aby se to někdo dozvěděl.
A takových žen je mnoho. Podle studie organizace proFem v České republice zažilo nějakou formu domácího násilí 40 % žen starších osmnácti let. Nejčastěji jde o opakované ponižování, ale také o fyzické napadání a sexuální nátlak, vedoucí až ke znásilnění, a to u 8 % žen! Čtyři procenta žen dle výzkumu pak partner dokonce ohrožoval zbraní. A ještě jedno číslo vyplývající z průzkumu: Ročně se stane obětí domácího násilí 11 % žen, tedy celkem asi 400 000 … Jde tedy rozhodně o hodně žhavé a aktuální téma.
V roli posluchače
Co s tím? Pokud se ocitnete v situaci, že se o násilí dozvíte, nejste v jednoduchém postavení. Jak vám mimo jiné řeknou v Bílém kruhu bezpečí (linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí), i když oběť potřebuje pomoc a podporu zvenčí, základní rozhodnutí musí udělat sama a neměl by ji k němu nikdo nutit.
A tak se z řešení domácího násilí může stát běh na dlouhou trať. Maraton, ve kterém vy hrajete důležitou roli. Pokud totiž týraný v sobě najde tu sílu, aby se vám svěřil, je mimo jiné důležité, abyste mu byli dobrým posluchačem, věnovali mu dostatek času k vyprávění. Je důležité, abyste ho povzbuzovali k vyjádření vzteku, bolesti a jiných emocí. Nechtějte však po něm znát detaily, pokud vám to dotyčný sám neřekne.
Závěr? I když mi situace mé kamarádky rve srdce z těla, rozhodnutí změnit to je jen a jen na ní. Jak totiž říká jedno moudro: „Nejprve člověk musí vyhrát ve své mysli. Pak teprve může vyhrát ve svém životě.“ A i kdybych jí chtěla pomoct sebevíc, nezbývá mi nic jiného než jí jen naslouchat a každý den se modlit, aby se dožila rána.
_tip_
