Dítě nechce chodit do školky. Co za tím může být a jak to řešit?

Proto, aby nevznikaly tyto problémy, je dobré se na školku připravovat s předstihem a nenechávat vše na poslední chvíli či na náhodě, jestli se s tím naše dítě popere nebo ne. Nejčastějšími problémy, proč dítě nechce chodit do školky, je problematické odloučení od rodičů a strach z neznáma.

Kdo to nese hůř?

Často se stává, že odloučení od dítěte hůře nesou rodiče, obvykle maminka. Samozřejmě je pochopitelné, že maminka, která se od narození až do této chvíle o dítě každý den starala a trávila s ním čas,  je z takto velké změny nesvá. Pokud se jedná o první dítě, pro dítě i rodiče jde o krok do neznáma. Nevědí, co od docházky do školky čekat, a objevují se obavy. Co když bude dítě plakat a já tam pro něj nebudu? Nebude mít dítě paní učitelku náhodou radši než mě? Pokud nastupuje do školky benjamínek, přichází s tím pro maminku často nelehký návrat do práce po několikaleté rodičovské dovolené a také „ranní kolotoč“, aby všude byli všichni včas. V těchto chvílích je dobré, když se do ranního chození do školky může zapojit také druhý rodič nebo prarodiče.

Příprava je základ úspěchu

Dnes školky umožňují dětem a jejich rodičům prohlédnout si nové prostředí ještě před nástupem dítěte, nebo pořádají adaptační den, obvykle ke konci léta. Pokud máte vy nebo vaše dítě obavy z nástupu do mateřské školy, určitě doporučuji této možnosti využít. Také se s předstihem informujte, v kolik hodin Vaše dítě musí být nejpozději ve školce.  Pokud máte doma „spáče“, bude potřeba domácí režim upravit tak, aby Vaše dítě bylo dostatečně vyspané, nebylo ve školce rozmrzelé a mohlo si čas, který tam tráví, opravdu užít.

Neprotahujte loučení

Když ráno vedete dítě do školky, loučení zbytečně neprotahujte. Pokud je Vaše dítě bázlivější a máte s loučením problémy, nastavte si například pravidlo, že si navzájem řeknete jednu hezkou větu a rozloučíte se.  S menším dítětem nebo s dítětem, které není dostatečně verbálně vybavené, můžete vejít do třídy, zaujmout ho nějakou hračkou a pak odejít. Ve většině případů děti, které při loučení s rodiči pláčou, se po jejich odchodu velmi rychle uklidní. S loučením vám může pomoci také paní učitelka.

Neustupujte a buďte důslední

Pokud vás dítě doma přemlouvá, že jen pro dnešek by chtělo zůstat doma, v žádném případě dítěti neustupujte. Děti jsou šikovné a chytré, tudíž můžete počítat s tím, že v případě úspěchu vaše ratolest v nejbližší době svou strategii zopakuje a vy se dostanete do začarovaného kruhu. Snažte se dítěti vysvětlit, že když vy musíte do práce, ono zkrátka musí do školky, a na tom trvejte. Složitější případ nastává, když matka zůstává doma s mladším sourozencem a dítě argumentuje tím, že chce být s nimi doma. V tomto případě je dobré dítěti s předstihem vysvětlit, proč musí do školky a snažit se ho navnadit na nové kamarády, hry, hračky atd.

Využijte pozitivní motivaci

Školkou v žádném případě nikdy nestrašte a neříkejte věty typu: „Jen počkej, až začneš chodit do školky, tak tam tě konečně naučí poslouchat“. Naopak se snažte mluvit s dítětem o tom, jak to ve školce bude prima, na co všechno se tam může těšit – na hodné paní učitelky, nové kamarády, zábavné hry apod. Je rovněž dobré na konci víkendu zavést řeč na to, že zítra se jde opět do školky, aby Vaše dítě ráno nebylo překvapené a negativně naladěné.

Považuje se za normální, pokud problémy při adaptaci na mateřskou školu vymizí do tří měsíců od nástupu. Pokud u vašeho dítěte budou tyto problémy přetrvávat problémy i po třech měsících, je vhodné se obrátit na odborníka. Nejprve zkuste vyhledat pomoc přímo ve vaší školce. Určitě vaše dítě nebude první na světě, kterému se stýská a nechce se mu tam chodit, takže občas i dobrá rada paní učitelky může vaše problémy vyřešit. Druhou možností je se obrátit na dětského psychologa.

Lepší je problémům předcházet, než je řešit

Co tedy můžeme jako rodiče udělat pro to, aby přechod do školky byl pro dítě a celou rodinu co nejsnadnější? Často se dnes setkávám s rodiči, kteří své děti opečovávají až příliš a vše omlouvají slovy, že jsou jejich děti ještě malé. Věřím, že každý rodič, který čte tento článek, chce dát svému dítěti to nejlepší. Musím ale znovu připomenout pravidlo – méně je někdy více. Při dnešním množství informací je těžké zorientovat se v tom, co je pro naše děti vlastně dobré. Asi se mezi námi nenajde žádný rodič, který by o sobě aspoň někdy nepochyboval a nepokládal si otázku, zda je to, co dělá, správné. Problém s výchovou je v tom, že výsledky naší práce nevidíme hned, ale seznamujeme se s jejími důsledky až po několika letech. Prvním zrcadlem, které odhalí, zda ve výchově postupujeme správně, může být právě školka, kde dítě může zažít první zážitky a úspěchy samostatně – v naší nepřítomnosti. Proto s nástupem do školky není třeba zbytečně váhat a tyto cenné zkušenosti dětem odpírat.

Druhým extrémem dnešních rodičů je, že má dítě již ve školce spoustu kroužků, „aby z něj něco bylo“. Dítě si pak nese strach z neúspěchu a selhání a často si buduje sebevědomí, které je závislé na dobrých výkonech. Dopřejte dětem pocit úspěchu tím, že jim zadáte přiměřené úkoly, které zvládno, ale zároveň je učte, že nemusí vše zvládnout hned, protože u některých věcí potrvá, než se je naučí. Aby Vám dítě u procesu učení vydrželo, je důležité oceňovat nejen výsledek, ale také snahu.

Problémem dnešních dětí bývá také to, že neumí být chvíli samy se sebou. Dopřejte svým dětem čas, kdy se musí samy zabavit. Ze začátku stačí jen pár minut a postupně čas můžete navyšovat. Berte děti ven, na hřiště, do jakéhokoliv dětského kolektivu, aby se naučily půjčovat hračky a spolupracovat s ostatními. Pokud to je možné, naučte své dítě trávit čas bez maminky nebo tatínka. Nechte je třeba na odpoledne u prarodičů. U dítěte dbejte také na sebeobsluhu – dítě by mělo umět se samo najíst, obléct a zvládnout základní hygienické návyky. Zároveň nezapomínejte, že Vaše požadavky na dítě by měly být přiměřené. To vše dítěti pomůže, aby se ve školce cítilo dobře a mělo nakročeno k budování zdravého sebevědomí.

Buďte tu pro ně

To nejdůležitější na závěr – buďte tady pro své děti. Dejte jim jistotu, že je máte rádi takové, jaké jsou, i když někdy s jejich chováním nesouhlasíte. Dejte jim najevo, že je respektujete, ale že existují věci, o nichž mohou rozhodovat jen dospělí. Povídejte si s nimi a naslouchejte jim.

Z praxe vím, že pořádné objetí a pohlazení zahojí jakoukoliv bolístku, jak dětskou, tak i tu dospělou…

Pokud teď v září nastoupilo vaše dítko do školky, nebo vás to teprve čeká, přeji vám, aby slzičky, které se objeví, byly jen slzičky štěstí. Pokud se přeci jen objeví nějaký problém, nestyďte se a požádejte o pomoc. Všichni ve školce mají stejný cíl jako vy – mít spokojené a usměvavé dítě.

Mgr. et Mgr. Veronika Pavlisková

psycholožka online poradny MOJRA