Tohle je věčná otázka většiny rodičů. Není na ni jednoduché odpovědět. Neexistuje zaručený návod, co dělat, aby zrovna vaše dítko spalo. Všelijakých doporučení je samozřejmě řada. Je jen na vás, která vyzkoušíte, nebo zda si zvolíte vlastní cestu bez jakýchkoliv rad a dáte na svůj cit a rozum.
Sdílej článek
To, že má v různých obdobích dítě větší či menší potíže s usínáním a spaním, je zcela normální. Důvody se v průběhu vývoje mění. Přinášíme několik možných příčin a návod, co s tím.
1/ Dítě musí mít uspokojené všechny primární potřeby
To znamená, že nesmí mít hlad, nesmí mít v pokoji příliš teplo nebo zimu, na sobě přiměřené oblečení. Dítě musí být zdravé, jakmile ho trápí nějaké bolení, těžko se mu bude usínat. Hlavně se musí cítit bezpečně. Vědomí, že je rodič nablízku, je důležité.
Tip: Pokud vám není líto času stráveného uspáváním na úkor odpočinku či domácích prací, buďte s dítětem, dokud neusne. Zpívejte mu, hlaďte ho, čtěte pohádky. Cokoliv, co potřebuje, protože ono to opravdu potřebuje. Je to náročnější, ale v budoucnu bude dítě odolnější.
2/ Chce si před spaním hrát, do postele chodí přetažený
Někdy mají děti pocit, že jakmile je naženete do vany, končí den a je všemu konec. Smlouvá a dělá všechno proto, aby se koupelně vyhnulo. Přestože je zjevně unavené a vy víte, že má už ležet v posteli, ještě běhá po bytě. V lepším případě aspoň v pyžamu.
Tip: Večerní hygienu posuňte do dřívějších hodin tak, aby si pak ještě dítě mohlo pohrát a současně šlo spát tehdy, kdy je unavené. Pokud tuto dobu přetáhne, usíná podstatně hůře a déle.
3/ Reakce na velkou změnu
Na usínání může mít vliv nějaká významná událost v životě dítěte. Je to ale jen přechodné období, po jehož uplynutí se vše vrátí k normálu. Může to být vstup do školky a reakce na nové prostředí nebo nějakou situaci, stěhování, rozvod rodičů apod. Dlouhodobé stresující domácí prostředí má na kvalitu spánku také vliv. Nejen, že se na dítě stres přenáší, navíc ztrácí pocit bezpečí.
Tip: Sledujte změny chování během významných období, mluvte o tom s dítětem, dopřejte mu bezpečí a klid. Buďte v klidu vy. Případně konzultujte situaci s dětským psychologem.
4/ Chce spát ve vaší posteli
Otázka zní, jestli a jak moc vám to vadí. Opět jde o bezpečný prostor pro dítě, ovšem na úkor vašeho pohodlí a kvality spánku. Dítě umí zabrat velkou část postele, zatímco vy se ani nehnete namáčknutí na zeď.
Tip: Můžete spící dítě přenést, jestli se vám nevzbudí, můžete nechávat otevřené dveře do pokojíčku a ložnice, je-li k tomu dispozice bytu příznivá. Můžete umístit dětskou postel do ložnice. Případně si koupit větší postel a užívat si přítomnost potomka s vědomím, že to nebude trvat dlouho a za pár let ho budete do postele marně lákat.
5/ Chybí mu večerní rituály
Ty by měly být nastaveny od batolecího věku. Samozřejmě se postupně mění. Ale večerní „kolečko“: večeře, hygiena, večerníček, pohrát si a spát, případně jakkoliv jinak vám to vyhovuje, výrazně usínání zjednodušuje. Dítě ví, co bude následovat, postupně se zklidňuje.
Tip: Buďte důslední. Výjimky nastat můžou, ale dlouhodobě by měly být rituály nastaveny. Může pomoci pohádka v posteli, ať už z knížky, nebo vymyšlená, krátce si před spaním popovídat a jakmile se zhasne, tak už nemluvit.
