Akutní císař má své nesporné výhody. Ale i nepřehlédnutelné nevýhody…
Sdílej článek
Jednoznačné plus je, že mám díky němu zdravé, zcela zachráněné dítě, a i já jsem zcela naživu. Tenhle fakt pochopitelně převyšuje nesčetněkrát všechno ostatní, takže v jeho stínu i bolestivé zápory blednou závistí.
Čistě z přehnané důslednosti zmíním i pár stinných aspektů.
Jizva po sekci se hojí dlouho, bolí a je vidět. Může se zanítit, může se rozšklebit, může hnisat, může se stát spoustu opruz věcí lehčího i závažnějšího formátu.
Já mám (naštěstí jen!!!) nepěkný lalok, jakýsi převis hmoty, mezi pupíkem a místem řezu (větší či menší zůstane) a všude kolem velikánský zelený hematom (časem zmizí). Prý je tak pěkně zbarvený a rozlehlý, protože mi rvali v akutní tísni z břicha veliké dítě, což jakoby nepatří mezi nejšetrnější zákroky. Vedle toho několik centimetrů čtverečních svého kdysi ukázkového bříška vůbec necítím, jen mě brní, když si po něm prsty přejedu. No a to je celá hra. Jinak se vše hojí, jak má.
Hned jak jsem přišla k sobě, dostala jsem nalejvárnu, jak se k jizvě postavit. Jednoduše čelem. Co nejdříve se důkladně seznámit, ideálně skamarádit. Osahat ji, promačkat místo kolem ní, nad ní, pod ní, dokonce i v ní. Poděkovat, že se stala záchranným únikovým východem, bránou ke společnému životu. Popřát jí, ať se dobře hojí. Hladit ji, lehkou masáží rozvolňovat, dýchat do ní, dýchat do břicha všeobecně, za pomocí palce a ukazováku od sebe oddělovat kůži od tkání v místech kolem řezu. Od druhého dne pomalu cvičit, hodně sprchovat, přiměřeně se hýbat, vstávat přes bok, chodit, pokládat se na břicho, dělat lehké úkony, ale nic nezvedat. Obecná doporučení, která jsem si vzala za své.
Ovšem úplně nejlepší tip, který mi doslova zachránil pooperační existenci, zní: ovazuj si břicho šátkem (rebozem)! Na YouTube jsou návody. Ve zkratce jde o to, že si zafačuju trup kousek nad jizvou, několikrát dokola se omotám jako mumie. Utáhnu přiměřeně, ale pevně. Ta úleva! Ta pomoc! Jít bez šátkem zpevněného břicha je dřina. Pohybovat se s břichem podvázaným lze skoro bez úsilí. Šátek navíc bolavé břicho chrání před případnými štrejchanci, kopanci a střety s nevypočitatelnými dětskými trajektoriemi. A ještě k tomu všemu pomáhá zavinovat dělohu a břicho se lépe navrací do původních rozměrů! Tolik výhod a žádná nevýhoda? Geniální. Nevím, proč mi takovou Ameriku dovolili objevit až na potřetí! Bývala bych jí blahořečila i během předchozích šestinedělí…