Odběr vajíček je procedura, která se provádí obvykle v celkové anestezii. Musím říci, že jsem se na ní velmi těšila, protože když ve vás najednou roste víc folikulů, docela dost to cítíte. Měla jsem pocit nepříjemně nafouklého břicha, něco mezi začínající menstruací a zaraženými větry.
Sdílej článek
Ráno jsme se oba s mužem dostavili do CARu. Já plná očekávání (a vajec), manžel v mírné nervozitě – přitom toho čekalo jen pár příjemných chvil v místnosti pro pány. Zatímco ženě píchají na sále v děloze do váčků s vajíčky, muž předává svou životodárnou tekutinu andrologům. V ideálním případě se pak v embryologické laboratoři obojí sejde, vaše vajíčka a mužovy spermie.
Příprava na odběr vajíček probíhala velmi poklidně. CARy jsou kliniky, kde se cítíte spíš jako klient, nikoliv jako řadový pacient. Zřejmě je to z toho důvodu, že ne vše hradí zdravotní pojišťovna. V našem případě jsme museli být připraveni sáhnout do kapsy poměrně hluboko, protože mužovy spermie samy nebyly schopny oplodnit má vajíčka, takže jim v laborce museli pomoci. Prostě vezmou dobře vypadající spermii a vstříknou ji do vajíčka. (Říká se tomu metoda ICSI a není z pojištění v ČR bohužel hrazena).
Koordinátorka mě odvedla do šatny, kde na mě čekal klasický andělíček. Převlékla jsem se a s bušícím srdcem jsem přišla na pokoj. Velmi brzy ke mě přišla sestřička a velmi trpělivě mi začala znovu vysvětlovat celou proceduru. Záhy přišla anestezioložka, krátce se mnou pohovořila a nechali mě relaxovat. Zhruba za půl hodiny jsem v doprovodu sestry přešla na sál, kde čekal pan primář aka Čáryfuk. Popřál mi mnoho štěstí a vyzval mě, abych se položila na stůl. Poslední, co si pamatuji je, že dávám nohy do opěrek a pozoruji veliké světlo a v duchu si říkám, že ten sex je přeci pohodlnější způsob, jak přijít k dítěti…
Probudila jsem se asi po půl hodině v mé původní posteli. Nechali mě chvíli odpočinout a když naznali, že jsem vnímáníschopná, přišel za mnou pan primář, aby mi oznámil, že se něco nepovedlo. Folikuly prý praskly dříve a nebylo tedy možné z nich získat žádná vajíčka. Jedna z věcí, která se prý bohužel stává. Zprvu jsem vůbec nechápala, co to znamená, musel mi informaci několikrát zopakovat. Celý tyjátr s pícháním do břicha byl tedy úplně k ničemu?!
Ano, přesně tak. Doktorova alternativa byla, že uvolněná vajíčka někde v děloze musí být a tudíž můžeme zkusit v ambulanci klasickou inseminaci. Takže jakmile jsem se zotavila z narkózy, ocitla jsem se na gynekologickém křesle v ordinaci a klasickou dětskou stříkačkou do mě vpravili zbytek vzorku, který byl vzhledem k neúspěchu odběrové akce na sále embryologům v laborce úplně k ničemu.
Inseminace k těhotenství nevedla, ale to jsem ani nečekala. Takže nám nezbývalo, než se zhluboka nadechnout a využít cyklus číslo dvě.
