Advent čili čtyři týdny před Vánoci. Tušíte, co vlastně znamená? A víte, jak se k nám dostal adventní věnec, který pravidelně zdobívá naše stoly nebo dveře?
Sdílej článek
Advent a adventní věnec
Zatímco kalendářní rok u nás začíná 1. ledna, křesťanský liturgický rok je zahájen právě adventem, tedy čtyřmi nedělemi před Vánoci. Jak už název odvozený z latinského adventus (= příchod) napovídá, advent je časem čekání na příchod Spasitele a rovněž časem přípravy na Vánoce. Měl by být dobou zklidnění (no, víme, jak to vypadá dnes…), rozjímání a půstu.
A odkud se vzal adventní věnec? Vraťme se do Hamburku 19. století. Protestantský teolog Johann Hinrich Wichern vyzýval k pomoci chudým, protože viděl i odvrácenou stránku bohatého přístavního města. Založil domov Rauhen Haus (doslova „Drsný domov“) pro bezprizorní děti z ulice. Jeho sociální činnost, bojující nejen proti chudobě hmotné, ale také zdravotní a duševní, se rozrůstala i do útulků a věznic. Postupně přicházeli spolupracovníci a následovníci, kteří ji rozšířili nejen po Německu, ale i po dalších zemích světa.
A jak do toho zapadá adventní věnec? Ano, možná už tušíte. Nejen dnes se děti těší na Vánoce, v minulosti tomu nebylo jinak. A tak aby Wichern uklidnil neodbytné dotazy svých malých svěřenců z „Drsného domova“ na klasické téma „Kdy už budou Vánoce?“, vyrobil jednoduchou pomůcku. Na kolo od vozu umístil 19 malých červených a čtyři velké bílé svíce. Každý den se zapalovala jedna. Červené svíce symbolizovaly všední dny, bílé neděle. Zvyk se rozšířil do německé protestantské církve, pak i do katolické, a s modifikací v počtu svíček se postupně uchytil i v našich domovech.
Výroba adventního věnce
Výroba adventního věnce není tak složitá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Potřebné věci seženete v papírnictví i hobby marketech.
Základní kruh koupíte ve slaměném nebo polystyrenovém provedení, my doporučujeme bytelnější slaměné.
Zelené větvičky jsou ideální z tújí, které vydrží. Smrk nebo jedle v teple velmi rychle opadávají, a pokud hodláte mít věnec doma na stole, nebo ještě hůř na parapetu v blízkosti topení, může se vám bohužel stát, že před Štědrým dnem vám zbude jen holý věnec bez jehličí. Smrk či jedli však klidně použijte na věnec určený na venkovní dveře, jenž bude více v chladu.
Jestliže vás zelené větvičky nelákají, můžete kruh omotat tenkými holými větvičkami ovocných nebo listnatých stromů, barevnou stuhou, mechem nebo oblepit třeba skořápkami z vlašských a lískových ořechů.
Ozdobičky jsou na vás – obstarejte si půlky skořápek z vlašských ořechů, celou skořici, badyán, sušené nakrájené pomeranče (v hobby marketech seženete koření i ovoce nejedlé a ošetřené), slaměné kytičky, stuhy, malé baněčky, kuličky a další mini ozdůbky. Speciální kategorií jsou šištičky, chystáte-li se je nasbírat venku, nenechávejte to úplně na poslední chvíli. Jednak musí vyschnout, a jednak vám čáru přes rozpočet může udělat napadaný sníh.
Nezapomeňte samozřejmě na tenký, ale pevný drátek na omotávání věnců větvičkami, kleštičky a nůžky, tavnou pistoli s náplněmi na přilepování, čtyři bodce na svíčky a svíčky.
Jak na to:
- Drátek zapíchněte do kruhu a jednou obtočte naprázdno.
- Pak kruh postupně obalujte nastříhanými menšími větvičkami, není nutné úplně nahusto, ale vyčnívajícím mezerám se snažte vyhnout.
- Vše zajistěte současným omotáváním drátku.
- Na konci drátek obtočte dvakrát, ustřihněte kleštěmi konec a zapíchněte jej dovnitř.
- Rozmístěte bodce na svíčky, zapíchněte je a instalujte i svíčky.
- A pak už je čas na výběr těch správných ozdobiček a jejich lepení tavnou pistolí. Pamatujte, že méně je někdy více a že popálení tavnou pistolí bolí.
Fajnšmekři si samozřejmě mohou vyrobit věnec netradiční. Co třeba svíčky v misce vystlané mechem, svíčky v řadě na svazku větviček či svíčky ve vyschlé ozdobené kůře stromu?
