Jeden z nejkrásnějších pohledů na svět je ten z výšky. Dopřejte ho i svým dětem a vydejte se s nimi na některou z rozhleden.
Sdílej článek
Víte o tom, že v našich zemích je historie rozhleden stará více než 200 let? Módou se staly především v 19. století, což souviselo s rozmachem turistiky a změnou životního stylu. Tehdy vznikaly rozhledny jednoduchých dřevěných konstrukcí až po zděné, architektonicky cenné stavby. Bylo jich postaveno okolo 400. Na některé se zapomnělo, jiné už ani nestojí a o mnohých se ani neví, že existovaly. Dodnes se jich dochovalo zhruba 200 a nové stále vznikají. A návštěvníkům poskytují nezapomenutelné zážitky.
Minaret v Lednici: Nejstarší rozhledna u nás
Vůbec nejstarší dochovanou rozhlednou u nás je Minaret z Lednicko-valtického areálu, jehož věž byla vystavěna v maurském slohu. Vybudovat ho nechal v letech 1797–1802 kníže Alois I. z Lichtenštejna, a to podle plánů významného architekta Josefa Hardmutha.
Věž, jejíž výška je 60 metrů, má tři vyhlídkové ochozy. Až na vrchol vystoupáte po 302 schodech. Po jejich zdolání se vám naskytne nezapomenutelný pohled na Pálavu, Bílé Karpaty a při dobré viditelnosti i na vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.
Poledník: Rozhledna s armádní minulostí
Šumava jako na dlani. Tak to vám slibuje rozhledna Poledník, kterou najdete nad Prášilským jezerem, na vrcholu hory Poledník. Místo, na kterém věž v roce 1989 vznikla, má zajímavou minulost. Na konci 60. let 20. století byl totiž na Poledníku, v nadmořské výšce 1315 metrů, vybudován areál, který až do roku 1990 využívala armáda pro sledování leteckého a pozemního provozu v Německu. Plnil i funkci odposlechové stanice a rušičky televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za hranicemi.
Když Poledník armáda opustila, budovy byly zbořeny. Zbyla jen věž, která byla přebudovaná na rozhlednu se třemi vyhlídkovými patry, na které vystoupáte po širokém schodišti. A malý bonus – najdete v ní i galerii s výstavami prací na téma šumavské přírody.
Háj: Jedna z nejmohutnějších rozhleden
Nejzápadněji položenou vyhlídkovou věž vysokou 34 metrů najdete na vrchu Háj u Aše. Vystavěná je ze žulových kvádrů a díky tomu patří mezi nejmohutnější kamenné rozhledny u nás. Pojmenovaná je podle Německého kancléře Otto von Bismarcka, jehož bronzový reliéf od drážďanského sochaře Albrechta Gerolda byl na rozhlednu připevněn v roce 1913. Zůstal tu až do konce druhé světové války.
Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 25 metrů a vede k němu 122 schodů. Z rozhledny, která umožňuje kruhový výhled, spatříte nejen Krušné hory, Doupovské hory, Slavkovský les a Český les, ale také bavorskou část Smrčin.
Tanečnice: Její předchůdkyně nepřežila vichřici
Ve Šluknovské pahorkatině, 2,5 kilometru západně od obce Mikulášovice, na vás bude už zdálky rudě zářit masivní šestadvacet metrů vysoká cihlová rozhledna nazvaná Tanečnice. Nynější stavba není první vyhlídkovou věží na vrcholu protáhlého kopce, ještě před ní tu byly její dvě předchůdkyně.
Už ve 30. letech minulého století tu stávala vyměřovací věž, kterou později nahradila osmipatrová dřevěná věž. Tu však v roce 1903 poničila vichřice, proto byla stržena. A tak nakonec vznikla dnešní osmiboká rozhledna, jež byla veřejnosti otevřena v roce 1905. Na její vrchol vede 138 schodů a shora oceníte výhled na Jizerské hory a Krkonoše, České středohoří, Labské pískovce a Sasko.
_tip_
