Když už jsme v jednom z předchozích článků zevrubně probrali fenomén sbírání, měli bychom si dnes popovídat ještě o jedné neřesti. Mám teď na mysli takové ty věcičky, které by šly jinak popsat také jako krávovinky či zbytečnosti, o kterých jeden den nevíte, že by kdy mohly existovat, a další ráno koukáte, protože je má po kapsách úplně každé dítě. Hrají si s nimi na hřišti, na ulici, v tramvaji, prostě všude kam se podíváte.
Sdílej článek
Rozumíte, když jsem říkala, že to má úplně každé dítě, byla to samozřejmě trochu nadsázka. Každé opravdu ne, respektive je tu jedno, ve kterém se hromadí frustrace, protože danou věc nevlastní, zatímco všechny jiné děti na planetě ano. A jak už to tak bývá, tímto chudákem samozřejmě není nikdo jiný než váš potomek.
Tušíte správně, že na problém je více než zaděláno. Ale nechme teď chvíli bezradného rodiče, který si láme hlavu nad otázkou proč musí platit, že čím větší blbost, tím větší nutnost ji mít doma, a pojďme si udělat krátký exkurz do hitovek posledních let.
První drobností, na kterou si jsem schopná vzpomenout, jsou zpívající magnety (jak mi teď strýček google prozradil, že se ta legrace jmenuje). Jejich úžasně neodolatelné kouzlo spočívalo v uchu lahodícím zvuku, který magnety vydávaly, když se vyhodily do vzduchu tak, aby se potkaly. Pamatujete? Jednoho dne se ze všech oken začalo ozývat ono blahodárné „cvacvacvacvacvacvacva-aaák“ a bylo to. Z kupy hraček vydávajících parádní zvuky je třeba zmínit ještě jednu. A sice dvě kuličky, z nichž každá visela na konci svého provázku. Ty vedly ke kroužku, za který se celá věc držela, a když se jím začalo svisle kmitat, kuličky o sebe bouchaly – nahoře, dole, nahoře, dole… no jéje, to bylo ran a obouchaných prstů!
Éru takzvaných slizů snad netřeba ani připomínat, neboť jak se z regálů hračkáren a papírnictví zdá, pořád ji nemáme tak úplně za sebou. Co však prodávali v obchodech hned vedle, byly obyčejné barevné silikonové gumičky. Jenže jednoho dne někoho napadlo, že by se z nich daly dělat náramky! A tak se stalo, že když pak děvčata v létě nosila krátký rukáv, stejně se jim předloktí neopálilo, protože bylo celé gumově-barevné.
A u barev a gumy na chvíli zůstaneme, protože kdo by dnes neznal „Pop it“! V podstatě takový udržitelný model zastaralé bublinkové fólie, který ještě ke všemu krásně vypadá. Má odbourávat stres, ale abyste si nemysleli, lze s ním hrát i logické hry ve dvou! Střídáte se po tahu, ve kterém můžete promáčknout jednu, nebo dvě bublinky. Cílem je, aby poslední zbývající bublinka zůstala na protihráči. To koukáte, co? V souvislosti se stresem však nesmí zapadnout poslední hitovka, kterou dnes zmíníme – fidgetspinner. Vsadila bych se, že téhle věcičky byly jednu dobu plné učitelské šuplíky se zabavenými věcmi, protože z nějakého záhadného důvodu se nejlépe točil zrovna pod školní lavicí o hodině.
Inu, co závěrem poradit bezradnému rodiči přiznám se, nevím. Snad jen popřát pevné nervy a nabídnout chabou útěchu, že ony hitovky většinou stojí jen pár korun.
