Zásady bezpečnosti dětí ve věku 7-10 let

Děti v tomto věku už znají základní pravidla přecházení silnice. Přesto je stále se co učit. Platí také pořekadlo „opakování, matka moudrosti“. Probírejte s nimi, co by mohlo cestou z/do školy nastat, jak situace řešit. Vyzkoušejte společně přecházet méně přehledné úseky, kde je těžké se rozhlížet, křižovatky bez semaforu apod. S přibývajícím věkem chodí děti sami na další místa, např. kroužky nebo za kamarády a musí stále řešit nové dopravní situace.

Starší děti učíme, jak se správně chovat v hromadných dopravních prostředcích. Kdy a jak nastoupit.

Jakmile udeří puberta, stávají se z nich mazáci a začínají být neopatrní. Schválně přechází na červenou, přebíhají vozovku bez přechodu apod. aby se předvedli před spolužáky. Přeceňují své schopnosti. Vysvětlete dětem možná rizika a upozorněte je na možné následky nesprávného chování na vozovce. Stejně tak se s nimi nezapomeňte promluvit o poslechu hudby ve sluchátkách – díky nim nevěnují chůzi po ulici dostatečnou pozornost, neslyší houkající sanitku nebo podezřelého člověka plížícího se jim večer za zády.

Nezapomeňte dětem, které se vrací  za tmy z kroužků zakomponovat do oblečení nebo alespoň batohu reflexní prvky.

A jak je to s jízdou na kole?

• Takto velké děti už většinou nejezdí po chodníku, ale správně po silnici.
• Při společné jízdě jede dospělý vždy za dítětem, aby mohl kontrolovat jeho chování. Přijíždějící auto si tak lépe všimne dospělého.
• Za všech okolností jezdí dítě s přilbou, při srážce s autem sice může zachránit život, ale jde hlavně o jednotlivé pády z kola, které jsou pro hlavu nebezpečné. I v případě, že jezdí dítě „jen“ kolem domu. Důležité je mít přilbu správně nasazenou a připevněnou, aby chránila i čelo a mírnila tak možná zranění v obličeji.
• Rodič je vždy nejlepším příkladem. Proto za jízdy na kole netelefonujeme, jedeme klidně a s rozvahou, nekličkujeme a nerozjíždíme se z kopce na plný plyn.