Ze školky: Lománek se poslal

„Ondlo, Lománek se poslal,“ říká mi Davídek. Vteřinu mi dochází, že s Českou poštou nebude tohle sdělení nic společného, pak si povzdechnu, rozhlédnu se po třídě, kde nenajdu žádnou pomoc v podobě uklízečky, která je kdovíkde, a odeberu se vyřešit hnědý poplach. „Tak pojď, Románku,“ odvádím ho do sprchy. „Leničko, pojď se podívat na rybičky, je jich tu na dvě akvária,“ volám do třídy. Lenička mi už ovšem stojí za zády, asi takový vývoj očekávala. Chytrá holka, něco z ní jednou bude.

Mezitím se mi u dveří navalil dav rodičů a každý se mnou chce mluvit, jako kdybych byl filmová hvězda právě vystupující z letadla.

• Ahoj Daliborku. Dávej si pozor na ty svý brejle. Já vím, že střepy přinášejí štěstí, ale nemusíš to štěstí domů nosit každej tejden, jo? Všeho s mírou.
• Dobrý den, ano, Zdeněček si může s sebou vzít fén, kulmu a hřeben, když bez toho nemůže být. Díky, na shledanou.
• Dobrý den, nene, kočku si Pavlínka přinést nemůže, to opravdu nejde. Proč? Protože tu určitě někdo má alergii na chlupy, protože do školky zvířata obecně nesmějí, a protože by do oběda určitě nepřežila. Proto. Díky, na shledanou.
• Dobrý den, ne, Tomášek nemůže jít do třídy v gumovkách. Vy ho doma necháváte? Ne? A proč ne? Protože by to doma zamazal blátem, aha. No, tak tady se zařídíme podobně, ano? Díky, na shledanou.
• Dobrý den, ano, můžete mi zaplatit divadlo. Díky.
• Ano, všichni mi můžete zaplatit divadlo, díky. Ne, na pětitisícovku nemám zpátky, promiňte, nejsme tu banka, ale školka. Díky, na shledanou.

Ke stolečku se raději ani neotáčím, ozývají se odtamtud zvuky, jako když se páří dinosauři, takže předpokládám, že zombíci jsou pořád v kurzu. To vyřeším, až se zbavím téhle smečky.

• Dobrý den, ne, Karolínka si s sebou nemůže vzít řízek místo oběda. To by pak chtěl každý. Pokud nejí hrachovou kaši, tak má smůlu. Že se dnes nenají? Nebojte, já taky ne. Díky, na shledanou.
• Ahoj, Péťo. Aha, ty jsi Dan, já si to furt pletu. Jdeš po o? Výborně! To už jsi první!

_tip_