Ve třetím dílu fejetonového seriálu s názvem Ze života učitelky (Ze života učitele) pro vás máme trochu peprnou příhodu. Nevinná otázka dítěte může totiž učiteli i rodičům často pěkně zavařit.
Sdílej článek
Umývárna v mateřské škole je specifické zařízení. Tříleté děti do ní vcházejí sice ušmudlané, ale suché. Vycházejí čisté, ale mokré. Buď celé rukávy, celé tričko, celé kalhoty nebo dokonce i celé hlavy. To, že mají přes celou zeď zrcadlo, taky vymyslel někdo, kdo nemá děti. Dokážou se tam prohlížet hodiny a hodiny…. Malé záchůdky děti také fascinují. Dívají se, jak se splachuje a splachuje a splachuje. Otázky typu „Kam se ta voda ztrácí?“ a „Kde se ta voda bere?“, přecházím. Martínek se ale nenechá odbýt. „Pojď, Martínku, utřeme prdelku po kakání,“ říkám. „Prdel“, slyším, jak říká Martínek. „Ne, Martínku, prdelku“. „Já mám malou prdelku a ty máš prdel, že jo paní učitelko?“, říká bezelstně Martínek.
TAK ASI TAK 🙂
