Pokud patříte k lidem, co si s koncem roku rádi rekapitulují dosavadní události a nastavují si cíle a různá předsevzetí pro rok nastupující, možná se jejich volbou a nastavením zaobíráte už dlouho před koncem roku. Jestli to není váš případ, nevadí. Sice třeba „neblázníte“ s příchodem 1. ledna, ale cíle si občas určitě dáváte. Podívejme se spolu na to, jak si je určit a nastavit. A to zejména tehdy, jste-li člověk, co by nejraději dělal a stihl skoro všechno a má pak potíž své cíle dotáhnout ke zdárnému konci.
Sdílej článek
Přiznám se, že já se řadím k lidem, co si cíle do nového roku stanovují. Za roky „praxe“ (a ponaučena z předchozích nezdarů) jsem se dopracovala k poznání, že se opravdu vyplatí dopřát si čas na jejich promyšlení a nastavení, jakož i na rozplánování dílčích kroků při jejich dosahování. Proč dílčí kroky? Protože se lépe plní víc menších cílů než jeden velký, zejména v rámci delšího časového úseku. Přijde mi to motivační, protože patřím k lidem, co si rádi odškrtávají již splněné úkoly. Pokud máte hodně cílů a už předem vidíte, že jejich počet je tak trochu nad vaše síly, doporučuji určit si priority a vybrat jen pár – pro vás těch nejdůležitějších. Možná vám pomůže rozdělit si je podle nějakých kategorií. Mě třeba funguje třídění do různých oblastí života. Pokud se mi v nějaké oblasti sejde více cílů, zvolím si pro mě ty nejdůležitější. Takto určené a na dílčí kroky rozfázované cíle si sepíšu, abych se k seznamu mohla vracet a měla tak větší šanci honbu za naplněním zdárně dosáhnout.
Určitě se vyplatí nastavit si cíle, které jsou SMART. Zkratka je to sice z angličtiny a mnozí ji znáte z pracovního prostředí, nicméně chcete-li při plnění cílů uspět, zkuste se dát touto cestou. Zkratka SMART v sobě skrývá, jaký by měl být dobře nastavený cíl: konkrétní, měřitelný, dosažitelný, realistický a sledovatelný v čase. Uvedu příklad: Místo „Chci si zlepšit fyzičku“ použijete třeba: „Každý měsíc ujdu při pravidelných procházkách o 0,5 km delší trasu než měsíc předchozí.“ Důležitou roli hrají vaše možnosti, protože pokud si cíl naddimenzujete nebo se přeceníte, bude vás jeho dosahování spíš frustrovat, než aby vás těšil posun a pravděpodobně jej vzdáte. Také se vyplatí průběžně se k cílům a jejich dílčím krokům vracet – pravidelně si vyhodnocujte, jak se vám plnění daří, případně si můžete situačně provést úpravy. Třeba v případě, že vám plány dlouhodoběji naruší nějaké nepředvídatelné vlivy (změna zdravotního stavu, rodinná situace apod.).
Pokud si přece jen nevíte rady jak si vhodně určit a nastavit cíle nebo jen zkrátka nechcete jít metodou pokusů a omylů, kterou jsem zvolila já, můžete využít třeba služeb některého z osobních koučů. V dnešní době jich existuje celá řada, a tak určitě vyberete takového, který vám bude přístupem i osobnostně vyhovovat. Výhodou je, že nemusí být zrovna z vašeho okolí, ale klidně z druhého konce republiky, protože mnoho z nich už umožňuje spolupráci on-line přes videohovory.
Ať se vám s cíli daří!
