Půl rok našeho snažení o miminko byl zakončen návštěvou u mého gynekologa. Nakráčela jsem do ordinace rovnou s otázkou, co mám ještě více dělat, abych otěhotněla.
Sdílej článek
Čekala jsem, že mi řekne, že bez pořádného sexu to nepůjde, on mi ale kupodivu vysvětlil, že bychom měli zvolnit. Potvrdil zvěsti, které jsem už měla dávno na internetu pročtené a kterým nechtělo mé racionální já věřit: není to jen o děloze, ale i o hlavě. Prý kdo to moc řeší, neotěhotní. Jenže jak to máte přestat řešit? To přece nejde lusknutím prstů.
Pan doktor na mě neshledal nic závažného, z gynekologického hlediska jsem byla zdravá žena klidně schopná počít dítě. Dostali jsme doporučení na různé přípravky podporující potenci a plodnost (a další půl rok za ně utratili dost peněz) a kromě rad, ať se nemilujeme na povel, mi také nabídl pravidelná ultrazvuková vyšetření, která umí určit ovulaci. Skvělé, to mě nadchlo. Účastnila jsem se tedy těchto vyšetření každý měsíc a brzy jsem měla pocit, že spíše než s manželem si užívám intimitu s doktorem a jeho vaginálním ultrazvukem. Má psychika na tom byla tak bídně, že jsem v tom skoro nespatřovala rozdíl. Orgasmy nebo potěšení jsem ze svého sexuálního života stejně už vytěsnila. Má touha otěhotnět byla tak velká, že jsem zapomněla na všechny rady o tom, jak nesypat detaily na manžela a do ložnice nás doprovázely věty typu: „Doktor říkal, že teď tam to vejce čeká, koukej, ovulační test má dvě čárky, tak dneska, vzal sis ty vitaminy, že jo?“ Jak asi tušíte, místo vitamínů skončil manžel ještě s tabletkami na potenci.
A také s doporučením na spermiogram.
Přišlo mi docela zajímavé, že doporučení na spermiogram vystavuje ošetřující gynekolog ženy. A když jsem o tom přemýšlela, přišlo mi dost nespravedlivé, že zatímco ženu protáhnou všemi možnými nepříjemnými vyšetřeními, muž při objevování neplodnosti páru prostě jen poskytne vzorek spermatu. Velmi jednoduchá procedura. A v našem případě se zakopaný pes ukázal právě tam. Manželovy spermie netvořily zrovna atletický oddíl. Půlka mrtvých, půlka degenerovaných. Zbytek by asi použitelný byl, ale sotva to zvládnou samy, sdělil nám na společné schůzce můj lékař.
„Takže zkumavka?“ já na to.
„Takže zkumavka,“ on na to.
_tip_
