„To nic není, z toho vyrosteš a vem si bonbónek,“ slýcháme často od maminek.
Sdílej článek
V případě dětské obezity to ale neplatí. Pokud si člověk zadělává na nadváhu už v dětství, poveze se s ním i v dospělosti. Je jen na rodičích, aby s narůstajícím problémem něco udělali. Svému potomkovi tak sníží riziko vysokého krevního tlaku, srdečních a cévních chorob, metabolických poruch a nemocí pohybového aparátu. A zlepší tím také jeho psychiku.
Začněte u vás doma a najděte chybu ve stravování celé rodiny. Ve většině případů se mnoho dospělých členů rodiny stravuje špatně a přenáší to i na své děti. Nesnídají, během oběda se nacpou k prasknutí a večer z nedostatku času přinesou domů pizzu nebo hamburgery z rychlého občerstvení po cestě. Nakonec to zakončí u televize pojídáním sladkostí nebo chipsů. Není žádnou výjimkou, že i dvouleté děti vyrůstají na slazených bublinkových nápojích.
Podle výzkumu VZP téměř polovina žáků ZŠ ve věku od 13 do 15 let nemá ideální váhu. Děti odpovídaly na otázky ohledně stravovacích návyků v rodině a jen polovina z nich uvedla, že jí 5x denně, 44 % dívek uvedlo, že dokonce nesnídá. 70 % dětí pije přes den slazené nápoje, více než polovina si dopřává denně sladkosti a 40 % z nich jí denně uzeniny.
Pozor na sladkosti
Když děti odmítají jíst, je to boj. Někdo to dokonce po nějaké době vzdá a dovolí prckovi místo pořádné večeře nadlábnout se něčím sladkým, jen aby do sebe něco dostal. Pozor ale na špatný zlozvyk. Jakmile dítě zjistí, že to takhle funguje, budete mít na problém zaděláno. Když nechce jíst, tak ho nenuťte.
Rodiče jako správný příklad
Není možné zakazovat dětem, aby pily colu, nebo je nutit, aby jedly zeleninu, když rodiče dělají pravý opak. Pokud tatínek odmítá jíst brokolici a soustavně nahlas tvrdí, že ji v životě nevezme do úst, dítě bude zarputile zastávat stejný názor. Jezte před dětmi správné potraviny a nezošklivujte mu zdravé jídlo. Pokud jeden z vás skutečně nemá něco rád, ať to nejí, ale není zapotřebí to malému človíčku zošklivovat.
Pozor na psychiku
Tlusté děti to nemají v kolektivu vůbec jednoduché. Často mají nízké sebevědomí, uzavírají se do sebe, jsou plaché nebo si dobrovolně zvolí úlohu třídního šaška. Legrační jsou ale jen na povrchu, uvnitř trpí. Depresivní stavy si nejspíš vykompenzují dalším jídlem. Promluvte si o tom s dítětem v klidu domova a nabídněte pomoc. Pozor na ironické poznámky typu „No ty ale vypadáš“, jste nejspíš jediný, kdo mu může podat pomocnou ruku.
S dětským jídelníčkem pomůže odborník
Pokud si nevíte rady s upravením dětského jídelníčku, obraťte se na odborníky. Vyzkoušejte např. kurzy sdružení SOBík, nebo hledejte inspiraci na webových stránkách. Pokud je vaše dítě již skutečně obézní, nechejte ho po domluvě s pediatrickým lékařem vyšetřit v endokrinologické ambulanci a následně se řiďte radami příslušných lékařů. Připravte si podrobný záznam toho, co a v jakém množství dítě jí, abyste se měli na začátku od čeho odrazit.
_tip_