Dětská rádia na Pigy.cz

Au pair jako práce pro flákače? Ani náhodou!

Tipy, nápady, soutěže a recepty pro chytré děti
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

„Pracovat jako au pair je náročné, a to občas jak fyzicky, tak i psychicky,“ říká Markéta Švarcová, která jako slečna na hlídání strávila v anglické rodině dvanáct měsíců. Co by poradila zájemkyním o tuto práci a na co by si měly dát v případě au pair pozor hostitelské rodiny? To se dozvíte v dnešním rozhovoru.

Sdílej článek

Tipy, nápady, soutěže a recepty pro chytré děti
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Jak vypadá takový běžný den au pair?

Moje práce začínala už v 7 ráno, když se děti vzbudily. Pak jsem jim udělala snídani a svačinu a odvezla je do školy. Po škole pak následovaly kroužky, a když kroužky nebyly, tak jsme jeli domů, kde jsme dělali domácí úkoly. V případě, že úkolů nebylo tolik, tak jsme trávili ještě čas na hřišti nebo hráli doma nějaké hry. Večer jsem pak zase udělala nějakou rychlou večeři a pak se šlo číst pohádku a děti šly spát (cca kolem 20–21 hodiny).

Tedy takový klasický den s dětmi, jak ho známe i v ČR. A co tě na té práci nejvíce bavilo a co naopak nejvíce štvalo?

Bavily mě všechny chvíle s dětmi, protože jsem je měla moc ráda. Konkrétně jsem měla na starosti 2,5letého Maxe a 7letou Grace a oba byli skvělí. Navíc s rodiči jsem si taky skvěle sedla, všichni byli jako moje druhá rodina. Nebavilo mě naopak, když děti neposlouchaly anebo když jsem s nimi měla jet na nějaký kroužek, který byl hodně daleko od místa, kde děti bydlely, bylo složité ho třeba najít a my se pak ztratili. To je potom takový trochu stres v cizím městě, s dětmi, a ještě pod časovým tlakem.

Která výchovná situace tě v této profesi nejvíce zaskočila?

Když se mi například ze začátku, než jsem dětem nastavila mantinely, Max svalil na zem v záchvatu hysterie v obchodě s hračkami. Ležel na zemi, kopal nohama a řval, že bez toho vláčku, který se mu moc líbil, prostě neodejde. To mě celkem šokovalo. Dokonce tenkrát nepomohlo ani to, že jsem jakože „odešla“ za roh a nechala ho tam samotného.

A co bys poradila holkám, které chtějí začít dělat chůvu nebo au pair? Na co by si měly dát pozor?

Aby si uvědomily, že je to náročná práce, a to občas jak fyzicky, tak i psychicky. Navíc je to taky velká zodpovědnost. Ale upřímně, za ty zkušenosti to jednoznačně stojí. Určitě doporučuji věnovat velkou pozornost výběru hostitelské rodiny. Vím, že se to bohužel nedá vždy odhadnout takhle na dálku, ale aspoň doporučuji si s nimi nejprve zaskypovat a sladit si vzájemné představy o společném fungování. Díky tomu získáte z rodiny i nějaký pocit, a to vám také pomůže v rozhodování, zda tuto práci vzít. Já měla na rodinu obrovské štěstí, ale slyšela jsem dost příběhů holek, které takové štěstí neměly, a to je pak často děs a utrpení.

Je něco, co bys poradila rodičům, kteří si chtějí pořídit chůvu ke svým dětem?

Rozhodně doporučuji zjistit, jestli má potenciální zájemkyně skutečně ráda děti a jestli má vůbec nějaké prokazatelné zkušenosti. Dobré je také zjistit, jestli je slečna flexibilní a zda umí jednat i pod tlakem nebo ve stresových situacích a zda umí být asertivní. A za podstatné považuji i to, aby se rodiče s au pair nebo chůvou domluvili na jednotném řádu a ten obě strany dodržovaly, aby v tom pak dítě nemělo zmatek, případně nezkoušelo nepřehledné situace využít.

Napište nám

Máte zajímavý recept? Tip na akci? Náměty, které by Pigymámu zajímaly? Napište nám je! A můžete se stát redaktorkou Pigymámy!

Sdílej článek

Povězte nám svůj názor