Než na otázku z titulku začneme odpovídat, zamysleme se, za jakých podmínek má vlastně smysl si ji položit.
Sdílej článek
Dnes rádi říkáme, že máme vztah. Je to zvláštní spojení slov, protože evokuje, že vztah vlastníme, podobně jako třeba auto nebo knížku. Druhého člověka ale vlastnit nemůžeme. Řeč tedy není o něčem, co mám a dál už se nemusím starat. Je naopak o tom, co teď a tady spolu s druhým aktivně utvářím a buduji. Nemůžu si tedy v jeden moment hodit nohy na stůl se slovy: „Teď už je všechno perfektní, už nemusím nic dělat,“ protože pak by velice rychle přišel sešup dolů.
Práce na vztahu je běh na dlouhou trať, v podstatě na celý život. Hned v začátcích by proto mělo být vědomé rozhodnutí obou, že mi to za tu dřinu stojí a že do toho chci jít se vším všudy. Pokud to tak máme, je z půlky vyhráno. Úvodní otázka je ale přesto na místě.
Každý den totiž nesvítí sluníčko, občas padáme únavou, vlastních problémů máme nad hlavu a na druhé už zkrátka nemáme kapacitu. Je to trochu „prekérka“, protože právě zájem a starost o partnera jsou pro vzájemnou blízkost klíčové. Co tedy s tím?
Myslím, že někdy stačí jen vědět, že vztah od nás vyžaduje čas, a pokud ho zrovna nemám, vzniká mi tím dluh, který bych později měla splatit. Třeba tím, že si s partnerem domluvíme společný víkend, oběd, večer s knihou. Pokud máme nabité rozvrhy, zkusme si takové chvíle plánovat pravidelně a cíleně. Vstaňme o chlup dřív, abychom stihli společnou snídani, domluvme se a jeďme spolu z práce, večer vypněme telefony a buďme tu jeden pro druhého.
Svět je stvořený z drobných věcí. Ty nemusí stát nic, vykouzlit ale umí mnoho. Najít ráno na stole milý vzkaz může změnit náladu celého dne, to samé před domem utržená květina, oblíbené bonbony či pusa na rozloučenou. Mysleme na to.
A mluvme spolu. Otázka „Jak ses dneska měl?“ může někdy otravovat obě strany. Přesto ji pokládejme, mysleme ji upřímně a ve stejném duchu na ni také odpovídejme a oplácejme ji. Pokud už jste večer unavení a rozjet konverzaci je nad vaše síly, můžete zkusit „zvídavou krabičku“. Pište si na lístečky otázky, které vás zajímají a chtěli byste si o nich popovídat. Psát je můžete kdykoli a pak je do krabičky přidat. Až budete mít společnou chvíli, několik si jich vytáhněte a zkuste si na ně odpovědět. Témata mohou být různá: Co zajímavého jsi v poslední době četl? Co ses ode mě naučil? Jak vzpomínáš na naše první rande?
No a především – nezapomeňte si říkat, že se máte rádi!
