Znáte fenomén zapíječek? Jaký na něj máte názor? A směla bych ho slyšet?
Sdílej článek
Kam následky zapíjení asi tak můžou ještě gradovat, ptala jsem se sama sebe, když odcházel. Zahnala jsem obavy, že se ze zapíječky stane zabijačka (jeho, mě, našeho vztahu, úcty…) a šla se starat o tři děti. Takhle večer při uspávání po celém dnu je nejpříjemnější být u nich sama.
Tentokrát manžel nepřišel vůbec. Zůstal raději u kamaráda celý další den, což s ohledem na stáří dětí, které už mají rozum a kladou všetečné otázky, bylo poměrně prozíravé. Pokud by tedy zůstal u kamaráda proto, aby se z deliria vyspal a domů se vrátil střízlivý. Jenže on raději u kamaráda spát nešel vůbec a konstantně popíjel decentní sklenky, i když už se sluníčko klonilo k dalšímu západu. Později k tématu podal dvě adekvátně alibistická (zdánlivě rozumná) vysvětlení: 1. Nešel spát především proto, aby nezapsal a nepřišel pozdě domů (on se totiž opravdu snažil být zodpovědný a nenechat mě zbytečně dlouho samotnou) a 2. Nešel spát také proto, aby mu nebylo druhý den zbytečně moc špatně, poněvadž už je zkušený a ledacos má za sebou, a tedy moc dobře ví, že vždycky po probuzení je mu nejhůř, čemuž se vykutáleně pokoušel vyhnout. Myšlenkový pochod trojnásobného otce bezesporu vykazuje jisté známky pokroku oproti předchozím případům, obávám se však, že to manžílek vzal tak trochu za špatný konec. V tomto bodě vyprávění jsme totiž dalece přečerpali všechno, co na celém počinu bylo záslužné, a to nejsme ani v polovině.
Den poté (tedy vlastně druhý den poté) se sice dostavil v lidsky přijatelnou dobu, ale byl opravdu tak ukrutně unavený, že si šel lehnout i v zimních botách. Nutno podotknout, že si nevymýšlel a zcela výjimečně ani nepřeháněl. Vrávoral nepěkně, nohy ho sotva unesly, na čele se mu leskl pot a ani moc zdařile nevyslovoval, jak ho celá ta poctivá dřina zmohla. Téhož dne už nevstal. A když nevstával ani k večeru dalšího dne (kolikátý den po kalbě?), vztek a ještě větší vztek vystřídal ještě mnohem větší vztek a nepříjemné obavy. Snad se mi, chudáček, neotrávil?
Vzhledem k péči o početnou rodinu a s přihlédnutím k nevrlosti, kterou v období kolem provádění tohoto životadárného rituálu podvědomě pociťuju, jsem se na něj raději nechodila dívat moc často, ale i tak si nešlo nepovšimnout, že je mu opravdu zle. A tentokrát tím „zle“ myslím „zle, jak ještě nikdy“. A protože se ke vstávání neměl dokonce ani dalšího rána, začalo mi poznenáhlu svítat! Že on v té posteli neleží sám! Že on si domu přitáhl nezvanou návštěvu! Ach ano!! (Prevít jeden.) Přišla s ním! Hnusná, otravná i obávaná (coura jedna). A spolu s ní i státem nařízená opatření…
