Jak zvládnout dvě malé děti s úsměvem nám prozradila moderátorka a influencerka Katka Podrazká
Sdílej článek
Kačko, před několika měsíci ti k malé Malvínce přibyl Daník. Jak ho Malvínka uvítala? Těšila se na brášku?
Všichni mě strašili, že Malvínka bude žárlit a doma bude peklo. To se na štěstí vůbec nepotvrdilo. Naopak! Musím zaklepat, že za pět měsíců, co máme Daníka na světě, jsem nezaznamenala ani jednou jedinkrát náznak žárlení.
A co se změnilo u tebe? Je pro tebe velký rozdíl být najednou dvojnásobnou maminkou?
Byl pro mě veliký zlom stát se z bezdětného nezávislého člověka mámou. Tenkrát šlo všechno trochu pomaleji. Mateřský pud se u mě pozvolna rozvíjel a já si tehdy zvykala, že je spousta věcí jinak. U druhého miminka už jsem přesně věděla, do čeho jdu. Už jsem znala všechny ty rodičovský nástrahy, únavy, pokořování hranice trpělivosti, ale taky jsem se už těšila na to všechno nepopsatelně krásné. Takže stát se dvojnásobnou mámou u mě mělo a stále má hladší průběh než se stát prostě mámou.
Snad můžu prozradit, že dohromady se s manželem staráš i o jeho dcerku, která už je školačkou. Jak jste zvládali období karantény? Když máš dvě malinké děti, stíhala ses třeba s Nelinkou věnovat i škole?
Nelča, to už je slečna. Tráví s námi spíše víkendy než všední dny se školními povinnostmi. Když jsme doma „v plné sestavě“, tak to už je pěkný cirkus. Jeden chce jíst, druhý na záchod, třetí chce mít od mrňat klid a sladit potřeby všech je někdy fakt fuška. Já ale vím, že až nám odrostou, budu na tenhle děsný fičák hrozně ráda vzpomínat.
Co vám jako rodině období koronaviru dalo a co vzalo?
Nás se zaplať pánbůh všechna opatření nijak negativně nedotkla, ba naopak. Plynule jsme karanténou navázali na šestinedělí. Míra – můj muž – tak mohl být v tomhle důležitém období stále s námi. Takže pro nás byla karanténa za odměnu. Byli jsme jako rodina pořád spolu a vlastně jsme zjistili, že ty všechny obchoďáky a všechen ten vzruch tolik nepotřebujeme.
Na sociálních sítích tě vídáme vždy usměvavou, skvěle upravenou, dobře naladěnou… Jak to děláš?
To bude tím, že když jsem naprdlá nebo vyšťavená, tak se na Instagram nefotím. Nechci vytvářet na sociálních sítích obraz, jak je všechno růžový, ale na druhou stranu mě takový ty veřejný plačtivý vyznání taky nebaví. Jsem člověk, kterého když něco mrzí, tak to probere s pár nejbližšími, rozhodně se nesvěřuju celému světu. Dřív jsem měla možná tendenci být otevřenější, ale čím jsem starší, tím je pro mě otázka soukromí důležitější. Nehledě na to, že já teď fakt prožívám krásné období bez starostí. Takže to, co vidíte na Instagramu, to je fakt real.
Míváš i teď s dětmi čas na sebe, na odpočinek? Nemáš dětí někdy nad hlavu?
Třeba dvakrát za den se nám stane, že máme opravdu 20 minut, kdy si s mužem sedneme v našem „kafíčkovém koutku“ na zahradě, jedno dítě nám spí a druhé si samo hraje. Kdyby mému bezdětnému já někdo kdysi řekl, že budu ráda za 40 minut klidu během dne, asi by mě vyděsil. Ale tak to prostě je.
Tuhle, a to jsem tady měla sama všechny tři děti, se mi fakt poprvé stalo, že jsem se šla projít a ukápla mi slza, že je to fakt náročný. Tak mi Míra řekl: „Běž se projet.“ Nasedla jsem do auta. Ohulila rádio, objela pár vesnic a za 20 minut jsem se vrátila úplně fresh.
Být maminkou dvou malých dětí může být občas fuška. Co bys poradila maminkám, které jsou na tom podobně a chtěly by vše zvládat s úsměvem tak jako ty?
Ať se vykašlou na to, že musí zvládat vše na 100 %. V téhle době to vypadá, že musíme jako mámy vypadat dobře, mít navařeno, uklizeno, hrát si s dětmi na indiány a u toho plynně mluvit francouzsky a ještě zvládat home-office.
Mě třeba dvakrát nebaví vyvářet, a tak to nedělám a neřeším, jestli mě za to někdo bude kritizovat.
