Dětská rádia na Pigy.cz

Z deníku uhnané mámy: Nestíhám, nesvačím…

Tipy, nápady, soutěže a recepty pro chytré děti
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Mít tak den volna, aneb když se zadaří.

Sdílej článek

Tipy, nápady, soutěže a recepty pro chytré děti
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Mít tak den sama pro sebe. Taky vám tahle věta občas přijde na mysl? Mne tedy dost často. Jako matce skoro osmileté dcery se mi to jednou za čas dokonce i poštěstí. A to ve chvíli, kdy je dcerka u svého tatínka. Ten má jednou za dva týdny tzv. hlídací sobotu. Nevím, jak u vás, ale u mne je takovýto den místo kávy a nohou na stole, poskládaný ze všech možných a nemožných aktivit. Večer bývám pak ještě více „zničená“ než normálně ve dnech, kdy „volno“ nemám. Ale má to svá pozitiva, to rozhodně. Snažím se totiž do tohoto svého „volného“ dne (rozumějte 8 hodin volného času) dát vše co ráda dělám, ale pak to občas bolí…

Aní, máš sbaleno?“ ptám se dcerky, která skáče na nafukovacím míči a hraje si s naším chundelatým psím mazlíčkem. „A to si mám jako sbalit sama? Mamíííí, sbalíš mi? Ty to umíš nejlíp. Než bych to našla, máš to v tom batůžku poskládané raz dva,“ pronese dcera a dál s úsměvem skáče na míči. Hlavou mi proletí, sakra to jsou přeci moje slova… Ona proti mně používá moje vlastní „triky“? 😊 No, jednou se jí to v životě bude určitě hodit, ale teď? Tak dobře, budu dělat, že to nevím a tedy sbalím. Ať vidí, že to občas – fakt občas – funguje. „Tak jo, Ani, tak protentokrát ti věci sbalím. Jen mi řekni, co si chceš vzít s sebou…“.

Uff, sbaleno, ustrojeno, pes na vodítku. Zamykáme a vyrážíme. Ještě že to máme jen 20 minut pěšky – i přes vcelku příjemné ráno vyrážíme tentokrát ale autem. Chci být dneska ušetřena poznámek typu to jdem pěšky? Víš, jak budu večer pak utahaná? Příště ale pěšky, tohle na mne neplatí…teda, dávám si závazek, aby to na mne neplatilo.😊 Teď ale rychle do auta, protože mých 8 hodin volna čeká.

Tak jo. Ráda se hýbu – od cyklistiky, plavání až po klidnější jógu. Dneska je na řadě jóga. Jsem tam. Rozvinuji protiskluznou podložku a ulehám. Při dvacátém psovi hlavou nahoru a změny pozice v kliku na psa hlavou dolů sice funím stejně jako u toho běhu, ale to přeci dám… Na jógu, resp. vinyás jógu, jsem kdysi chodívala pravidelně. Teď jdu dvakrát do měsíce a pak se druhý den nemůžu hýbat. Tak snad to zítra rozhýbu.

Další zastávka je Mint Market. Konečně došlo na moji oblíbenou, říkám tomu, nákupní galerii. Na jednom místě najdete módu pražských designérů, kterou nedohledáte ani na Fleru a opravdu stojí aspoň občas za vidění. Mám tyhle akce moc ráda. Z jógy tedy pokračuji na Karlák. Do ucha si strkám sluchátka a zapínám appku. Poslední dobou jsem si oblíbila podcasty. Jak by řekla moje dcera, jsou prej teď dost cool…😊. No, nevím, jestli jsou moderní poslední dobou, já je poslouchám už nějakou dobu.

Mint market se konal v pátek i sobotu. Pro mne jsou takovéto akce přímo darem. Nemám ráda klasické obchody, kde se tlačíte v davu lidí a pak si koupíte tričko, které má polovina Pražáků. Tady najdete opravdu originální kousky. No a pokud máte doma malé děti – a ještě k tomu holčičky – pak si tu opravdu přijdete na své. Sukněmi se to tu hemží co druhý stánek. Na své si přijdou i maminky malých děti – originální zavinovačky, mantinely do postýlek, dečky nebo kapsáře – to vše tu je. Já ale kupuji jako první tašku na rameno z kolekce slow fashion – móda, která šetří přírodu (značka La Bum – kdybyste se někdy chtěly inspirovat). Co mne taky zaujalo byla kabelka z mačkaného omyvatelného papíru. Škoda, že neměli batoh. No ale teď rychle na kávu. Abych nezapomněla zmínit, na Mint Marketu si na své přijdou samozřejmě i děti – vždy je tam nějaký ten kreativní koutek s malováním, tvořením. Součástí trhu bylo i hudební pódium. Takže za hezkého počasí deky rozhodně sebou.

Vydávám se zpět k autu a mířím směr zahrádka. Asi před dvěma měsíci jsem se totiž stala členkou Svazu zahrádkářů Prahy 8… aneb: „Mamí, nepořídíme si zahrádku?“. Tak jsme si ji pořídili – od té doby platím členském poplatky a zvyšuji věkový průměr komunity zahrádkářů v Libni. Ale ten pocit, když trháte vlastní jahody za to stojí. Večer si sednete do houpacího křesla, dáte si kafe. A pak se ozve: „Mamí, co budeme dělat, mne to stříhání kytek už nebaví…“ je vlastně taky fajn.😊

No a tím je těch mých 8 hodin volna už otázkou minulosti. Ze zahrádky domů, vyvenčit psa, pro dceru, uvařit večeři, pohádka, spát, žehlení, spát… A je ráno a moje tělo stávkuje. A jak jste na tom vy, když máte tu vysněnou chvilku času samy pro sebe?

_tip_

Fotogalerie

Napište nám

Máte zajímavý recept? Tip na akci? Náměty, které by Pigymámu zajímaly? Napište nám je! A můžete se stát redaktorkou Pigymámy!

Sdílej článek

Povězte nám svůj názor