Boj s dětskou obezitou je běh na dlouhou trať. Navíc statistiky nekompromisně ukazují, že počet dětí s nadváhou pomalu, ale jistě roste. Jedním z důvodů je i špatné stravování.
Sdílej článek
V minulém článku jsme si řekli, že v prevenci tloustnutí je klíčový přirozený pohyb, ve kterém by rodiče dětem neměli bránit. Obezitu však způsobuje i nevhodné stravování.
Děti chybují už v základních návycích
„Udržet dětský jídelníček zdravý je v dnešní uspěchané době těžký boj,“ řekla mi nedávno expertka na zdravé hubnutí Lada Nosková. „Děti mnohdy jedí nekvalitně už ve škole. A cestou ze školy je honí mlsná. Školáci ovšem nemají rozum, nepůjdou si pro šunku, raději si koupí tatranku, zmrzlinu nebo balíček bonbónů,“ dodala nutriční terapeutka.
Děti mají bohužel špatně naučené už ty nejzákladnější návyky. Podle výzkumů ve skupině patnáctiletých pravidelně ráno snídá ani ne polovina školáků, zbylá polovina zdravou snídani nahrazuje například chipsy a kolou.
Jídlo má být vyvážené
Lada Nosková říká, že je velmi důležité, aby dětské jídlo tvořily kvalitní suroviny – to znamená především velké množství zeleniny a ovoce. Zeleninu však podle statistik pravidelně konzumuje jen 25 procent dětí.
„U nás doma neexistuje talíř, na kterém by byla jen hromada těstovin, nejsou svačiny, kdy by můj syn nesnědl alespoň jedno jablko nebo jiné ovoce,“ konstatuje Lada Nosková s tím, že podobně by to mělo být ve všech rodinách. Alespoň tak maminky vykompenzují to, že občas koupí či vyloví z mrazáku nějaký polotovar.
Na děti je třeba jít jako na chlapy
Co když ale dítě zeleninu jíst odmítá? Co poradit ženám, které marně svého potomka hodiny přemlouvají, aby snědl alespoň kousek rajčete či papriky? „S dětmi to je jako s chlapy. Musí se na ně jít jemně, s láskou a nechtít po nich zázraky do dvou dnů. Čím se totiž vyvíjí větší tlak, o to víc se stupňuje odpor,“ uvádí nutriční terapeutka.
Rada Lady Noskové zní: nelpět na tom, aby dítě jedlo všechno, ale aby ve stravě nechybělo nic z dané oblasti. Když potomek nejí třeba bulgur a kuskus, zkuste víc pracovat s rýží nebo pohankou. Nebo nemá-li rád špenát, fazolky, hrách či brokolici, je potřeba do jídelníčku zařadit alespoň květák, mrkev, papriku, rajče nebo okurku.
„My třeba máme doma seznam, na kterém mám napsaná jídla, která syn opravdu nesnáší. A těmi ho neobtěžuju. Ale pokud něco uvařím a není to jídlo ze seznamu, chci, aby alespoň ochutnal a přijal další potravinu do svého repertoáru. Prostě je potřeba jít cestou pohody, nevytvářet tlak a snažit se domluvit,“ uzavírá Lada Nosková.
_tip_
