S každým ročním obdobím se pojí určité zvyky a tradice a nejinak je tomu i s podzimem. Pojďme se podívat na ty nejznámější z nich.
Sdílej článek
Vinobraní
Zvyk, který potěší hlavně rodiče. Jeho historie se datuje daleko do historie, především do krajů s vinicemi. Když byla úroda bohatá, pořádalo se vinobraní se zpěvy, tanci a hlavně ochutnáváním vína. Samotné sklizni ovšem předcházelo tzv. zarážení hory. Tímto symbolickým rituálem se pomyslně zamykala vinice, aby do ní až do sklizně nikdo kromě povolaných osob nesměl vstoupit. Primárním účelem bylo ochránit úrodu hroznů. Tato folklórní slavnost měla (a dodnes má) mnoho podob. Mohla vypadat např. takto: V předvečer výročí narození Panny Marie (které tradičně připadá na 8. září) šel hlídač vinice do kostela, kde nechal posvětit polní kvítí. To pak připevnil na bidlo, ke kterému také přidělal jablko. Vykopal jámu, přes tu bidlo položil a pod ním rozdělal oheň. Na řadu přišel starosta s hospodářem, kteří jámu třikrát obešli a potom se pomodlili ke svatému Urbanovi, patronu všech vinařů. Poté každý ze zaměstnanců vinice hodil do jámy tři hrozny vína, doprostřed se postavilo bidlo a jáma se zaházela. Tím se vinohrad uzavřel a otevřel se až o vinobraní.
Pouštění draků
Již ve staré Číně lidé pouštěli draky, aby se přiblížili Bohu. Později je meteorologové používali k tomu, aby zjistili, jaké bude počasí. U nás v České republice jsou draci jasně spojení s podzimem a snad v každé vesnici či městě se pořádají drakiády, kde se malí i velcí předhánějí nejen v tom, kdo bude mít krásnějšího draka, ale také v tom, komu doletí nejvýš.
Posvícení
Posvícení v Čechách, na Moravě hody. Slaví se především na vesnicích, aby lidé tímto způsobem oslavili ukončení zemědělských prací. Původní význam posvícení ale souvisí, jak také vyplývá ze samotného názvu, s posvěcením místního kostela a slavilo se každoročně na jeho výročí. Světské pojetí posvícení vychází z praktické stránky věci – vše potřebné k pořádné oslavě už je sklizeno a zpracováno – ovoce ze stromů, mák či mouka – teď už jen zbývá napéct posvícenecké koláče a hodovat.
Dušičky
O Dušičkách vzpomínáme na ty, kteří již mezi námi nejsou. Chodíme na hřbitov a zapalujeme svíčky, pokládáme věnce či květiny. Traduje se, že v noci na Dušičky mají bohoslužbu právě duchové. Málokdo však ví, že naše evropské Dušičky jsou předobrazem amerického Halloweenu. Dříve se totiž i u nás (např. v Podkrkonoší) chodilo po vesnicích ve strašidelných maskách.
Lampiony
Na podzim se začíná brzy stmívat, což je skvělá příležitost pro lampionové průvody. Stejně jako draci i lampiony mají svůj původ v Číně. Tam se dodnes používají při velkých oslavách, Číňané mají dokonce svůj svátek lampionů.
A připomeňme si i některé podzimní pranostiky:
- Jsou-li ještě na podzim bouřky, neuhodí brzo mrazy.
- Kdo na podzim šetří, toho zima nevyhladoví.
- Je-li mnoho žaludů, přijde dlouhá a tuhá zima.
- Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
- Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
- Jaký listopad, takový březen.
_tip_
