Nový člen domácnosti je nejtišší, nejméně náročný, ale péče o něj je všudypřítomná. Jsem jí plná, naplňuje mi hlavu, srdce i duši. Starší děti to cítí, ctí i jakž takž respektují. Ale pořád jsou to (jen) děti a malými dětmi zůstávají, i když jsou zčistajasna v nových rodinných poměrech obrovské!
Sdílej článek
První díl, Druhý díl, Třetí díl, Čtvrtý díl, Pátý díl
Mají své pochopitelné nároky na blízkost a prvenství u každého z rodičů. Právoplatné nároky ještě umocněné dlouhým odloučením od máminy náruče, která je ke všemu neustále zaplněná miminem. A kecy, které slyší všude kolem („Teď jste velké sestřičky, že? Musíte se starat! Máma teď nemůže, máma musí to a tamto. Nesmíte teď tohle a musíte… blabla.“), upřímně naprosto ničemu nepomáhají.
Zavlnila se jim půda pod nohama, i když byly dobře na situaci připravené. Nastala nová éra. Svět před skončil, svět po začal. Rozdávají se nové karty, mění se zadané úlohy, přerozdělují role. Bývávalo. Už není. Teď je v rodině ledacos jinak… O to víc ti starší potřebují domazlit. Ubezpečit, že jejich hvězda je stále v kurzu, že mají své místečko pod křídlem jisté a rezervované navždy. Křídla mám ovšem jen dvě, děti tři. Ha! Nepoměr, s kterým bude třeba se neustále vyrovnávat.
Nejstarší dcera svou nejistotu zakuklila do přehnané pozornosti k miminku, vtělila se do náhradní maminky se vším všudy, i kojit zkoušela. Nejhorší jsou odchody, nechce se od bratříčka hnout. Dlouhé, plačtivé, přetažené. Prostřední si novou situaci kompenzuje nočními záchvaty paniky vhuštěné do výrazné vokalizace, kopaní a výbušnosti. Přes den bývá uražená, dotčená pro každou prkotinu.
Zůstáváme chápaví, tolerantní. Pečujeme o všechny tři, seč nám síly stačí. A jak postupně ubývají, ztenčuje se péče o oblast, která je nejtišší a nejméně si uzurpuje nároky na pozornost. Jistota, která němě stojí v pozadí za celým rodinným cirkusem a trpělivě čeká, až někdy v budoucnu zase přijde její čas. Odrazový můstek i doskočiště. Spodní voda, která neviditelně vyživuje naši domácí planetu, teď pomalu vysychá a kalí se pod obrovskými nároky. Manželství jde (doufejme dočasně) do háje. Vztah nás dvou dospělých se vtěsná do řešení logistiky, plánů na dalších pár hodin, obsahu ledničky a stavu financí, což pochopitelně něco tak křehkého, jako je partnerství, uspokojit nedokáže. A tím krize jen začíná…
