Ahoj Robinsoni!

Včerejší odpoledne nakonec proběhlo úplně jinak, než jsem plánovala. Batole usnulo do vrčení šicího stroje, takže se mi povedlo zdárně dokončit třináct roušek pro lidi, co je potřebují víc než já. Starší holky si s tatínkem zahrály deskovku a potom si dělala každá, co chce. Nejstarší desetiletá dává přednost ležení s knihou, takže jsme ji do večera neviděly, dokud nedočetla do konce a nepřišla do kuchyně, že má hlad. Mladší sedmiletá Maya má v hlavě říši fantazie, ani nevím, co dělala, ale také jsem ji neviděla do večera. Když se malinká Ráchel probudila, zbývalo mi ještě trochu šití, holky pustily Harryho Pottera, což byla k šití příjemná kulisa.

K večeři byly čerstvé housky, zmizely dřív, než jsem je stihla nakrájet nebo namazat, takže bylo jasné, že musíme hned zadělat další várku, aby bylo na snídani.

Sedmý den doma

Je dopoledne, děti jsou sedmý den doma ze školy. Dnes mám pocit, že „režim“ někam úplně zmizel. Ráchelka mě vzbudila v krásných sedm hodin. Upekly jsme spolu housky. Byly to moc krásné chvíle. Pomocí kráječe na jablka ta dvouletá hospodyňka vykrájela z bochánků krásné kaiserky. Poslední kousek odmítla dát na plech a nechala si ho na hraní. Musím ohlídat, aby ho někam nepřilepila!

Starším se dnes nechce z postele, poslední vyleze Maya ve tři čtvrtě na deset a je mrzutá, že jsme ji vzbudili. Moje šminky pod nájezdem malých ručiček skončily vysypané na koberci, takže to dnes vidím na trochu větší úklid. Jen co jsem to vyslovila nahlas cosi o uklízení, zmizely všechny tři děti ve vaně. Jsem ráda za každou chvilku, kterou stráví bez mé přítomnosti, takže v poklidu snídám.

Snídám? Spíš dojídám, co zbylo po dětech. Zvláštní opatření ve mně vzbudilo nečekanou spořivost a radši si dám nakousanou housku s marmeládou a tvářím se, že to je dokonalá snídaně, než abych ji hodila do koše.

Doháníte resty? Naším velkým restem je cvičit logopedii s Mayou na R a Ř. Musím ale sebrat všechny zbytky své autority, abych to dokázala, protože Maya se radši houpe na hrazdě mezi dveřmi hlavou dolů, než aby poslušně seděla a opakovala slovíčka. Stačí pár tónů písně a skáče po gauči. Když nehraje hudba, začne si zpívat, aby mohla do rytmu skákat po gauči.

Doufám, že bude trochu svítit slunce, to nám prohřeje balkón a vznikne nám další pokoj, taková zašívárna, máme tam křeslo a v jednom z minulých dnů jsme oseli truhlíky vším možným od kopru po macešky. Potřebovala bych, aby to začalo trošku rašit, protože batole sundalo všechny popisky a já teď netuším, co kde je. Hrabání v hlíně je moje nejmilejší činnost. Zatím je na balkóně mrazivě chladno, takže si počkám na sluníčko. Ráchelka dostane malou konvičku a bude zalévat. Zalije si i nohy, jako vždycky. Pak mi nejspíš rozhrabe nějaký květináč. Věřím v sílu přírody, že i přes takové živelné katastrofy, jako je batole s lopatičkou, tam něco vyroste.

Protože i dnes budu potřebovat být chvilku bez dětí nejen na dobu snídaně, ale hlavně na další šití, vytáhla jsem zásobu lega, které jsme pečlivě roztřídili do krabic podle barev s tím, že ho chceme prodat, že ho máme moc. Když se to všechno vysype, můžeme si na tom hrát na fakíra. Doufám, že to bude holky bavit déle, než pak potrvá to nahrnout zpátky do krabice.

Zbude do večera čas na sundání vloček z oken? Uvidíme.

_tip_