Ahoj Robinsoni!

…

Myslím, že půjdeme nakoupit, až nám dojde kafe. Kafe to je naše základní surovina k přežití. Také jsem v sobotu, když se mělo všechno zavřít, vyjela autem na misi „sežeň kafe“. Naštěstí místní bezobalový obchod byl dobře zásoben. I když mě prodavačka radši vůbec nepustila dovnitř, kilo zrnek mi prodala.

Nový den

Ráno vstanu a srším optimismem a radostnou náladou z nového dne. Postupně mě radostná nálada opouští a spraví to první káva. A pak se s manželem střídáme v tom, kdo zas zapne kávovar až do večera. Je možné, že dojde brzy.

Jako já mám kávu, Ráchelka má nanuky. Vstane a už myslí na „naunua“. Aby měla vyvážený jídelníček, dovolujeme jednoho nanuka denně. Sní si ho už někdy po snídani a zbytek dne protestuje, že nemůže další. Přes léto jsem mírnější.

Nanuky si vyrábíme. Nejjednodušší je nalít do tvořítek džus. Pokud nejsou tvořítka, dají se použít třeba formičky na muffiny, kelímky od jogurtů a pokud nemáte zásobu tyček, třeba menší lžičky. Skvěle funguje zmrazit na pečícím papíru ovoce napíchané jako špízy. Dokud jsou nějaké suroviny v ledničce, můžete experimentovat s kysanou smetanou, tvarohem, šlehačkou, jogurtem. Osladit stačí jen málo, barvu může dodat marmeláda, nejoblíbenější jsou mražené jahody. Když připravuje nanuky Maya, sice zapatlá celou kuchyňskou linku, ale je zase velmi kreativní v tom, co do nanuků dá. Minule do jogurtové směsi nastrouhala čokoládu a přimíchala mražené maliny. Výsledek předčil všechny kupované zmrzliny.

Včera večer měla Maya vyklidit vyprané prádlo z pračky. Místo toho na pračku vyšplhala a na zaprášené polici našla starou šperkovnici. Vytřídit starou bižu se chystám už věčnost. Hlavně jsem to nechtěla dělat s dětmi. Ale nejlepší je nechat se dětmi vést. Vytahala jsem všechny stojany na šperky, dávno zapomenuté krabičky a pytlíčky, všechno jsme vysypali, oprášili, vytřídili staré a rozbité. Dívky se hodily do gala, vytáhly princeznovské kostýmy a asi o hodinu jsme posunuli večerku, dokud nebyly všechny šperky rozdělené. Já už bižu moc nenosím, zato tři princezny ji ještě užijí.

Tuše

Dnes dopoledne vytáhla Maya barevné tuše. Ráchelka zajásala a hned tu nejčernější černou vylila na stůl. Setřely jsme to toaleťákem, přihodila jsem na stůl špejle, štětce, štos papírů a nechala je, ať tvoří. Náš stůl už nikdy nebude bílý. Momentálně má barvu rozbouřeného moře.

Potřebovala jsem zasednout ke stroji, protože včera mi to vážně nešlo. Byli jsme všichni nějací unavení, ani e-mail se školní prací jsem radši neotvírala. Dnes děti krásně tvořily, vytvořily hromadu obrázků, krajinek, podle věku taky černých fleků nebo portrétů, takže jsem mohla rozjet manufakturu a rozešila jsem řadu roušek. Ani jsem neodstřihávala jednu od druhé, abych nemusela zastavovat stroj, takže to vypadá jako tibetské modlitební praporky. Kompletování už jde o poznání pomaleji, už jsem zvolnila.

Odpoledne čekají povinnosti

Odpoledne budeme muset dohánět věci do školy, ať nemáme moc velký skluz. Jestli se nám povede udržet soustředění a jestli to zvládneme, mohl by nám zbýt čas zase na nějaké to pečení. Lea si moc přeje trhací chleba (pull apart bread), což je geniální a jednoduché a děláme to na sladko se skořicí. Pokud pomáhají děti, jsou pak od hlavy k patě od cukru, másla a skořice a je potřeba je potom umýt.

_tip_