Ahoj Robinsoni!

Dnes jsme vstali do krásného slunečného rána. Byla to jen hra světla, venku byla pořádná zima. Šli jsme nakoupit. Zvážili jsme pro a proti a šli oba. Dva lidi toho víc unesou a jsou rychlejší. Děti jsme nechali u dokumentu o tučňácích. Byli jsme rychlí jako blesk a můžeme další týden v klidu hnízdit.

Pustila jsem se do loupání brambor, malinká se hned přidala, je to kontrolorka kvality, každý brambor nakousne, jestli je dobrý. Místo hranolků jsem nakrájela brambory na plátky, připravila několik vánočních vykrajovátek a pozvala děti k práci. Zvláštní, při vykrajování brambor se mi v hlavě nesla melodie Nesem vám noviny. Udělaly jsme brambory a mrkev, na mě zbyla jen mrkev.

Odpoledne na zahradě

Slunce za okny mi nedalo a hned po obědě jsem vypravila sebe a holky k mojí mamince na zahradu na vesnici. Mají tam trampolínu a šest koček, odrážedlo, koloběžky a dvorek, na němž se na nich dá jezdit. Držíme se spolu na korektní vzdálenost. Pusu si pošleme vždycky vzduchem. Normálně tam jsme schopné strávit celé odpoledne, ale ukrutná zima nás dnes nenechala. Velké holky se navíc srazily hlavami na trampolíně, obě plakaly a nejmenší se přidala ze soucitu. Plačící smečku jsem dopravila zpátky domů, kde se velké holky rozmístily, co možno nejdál od sebe. Jedna do peřin, druhá do horké vany.

Doufala jsem, že vyvenčené batole krásně usne, ale mýlila jsem se, asi se nabíjí sluncem. Jediný, kdo je unavený, jsem já. Nechala jsem to chvíli plynout a pak sebrala všechny síly a šla dělat zase mámu.

Jarní aktivita pro děti

Zatímco starší dívky měly zkontrolovat, jestli jim nechybí něco z minulého týdne do školy, potřebovala jsem malinkou zabavit. Vymyslela jsem jarní aktivity, při kterých si procvičí všechny smysly: nasypat do květináčku hlínu, otevřít sáček s osením, přesypat je do sklenice, potom špetkou sypat semínka na hlínu, prstíkem zamíchat, zalít.  Vytiskla jsem jí fotku, vyrobila zápich, malinká si ho s radostí zapíchla do květináče. Poté tam napíchala ještě asi patnáct špejlí, takže její květináč začínal vypadat, jako dikobraz. Vytáhla jsem malé barevné papírky, Ráchelka na ně kreslila klubíčka. Vystříhala jsem z nich vajíčka a z jejího „dikobraza“ udělala jednoduché zápichy.

Jakmile starší zjistily, že něco vyrábíme, zahodily, co měly v ruce a přidaly se k nám. Kreativita dětí předčila tu mou, poprosily mě o vyfouknutí vajíček, nakonec jsem jich foukala šest. Pomalovaly je gelovými lepidly a posypaly je korálky. Krabičku krásných skleněných korálků mám ze SWAPu, já věděla, že se bude na něco hodit!

Z misky vyfouknutých vajíček jsem od oka vyrobila perník, který mizí před očima. Ještě nikdy se mi nepovedl tak dobrý. Já se ještě doma naučím pořádně péct. Ráchelka vydržela řádit a běhat a převlékat se z šatů do šatů asi do půl deváté večer. Poslechli jsme si další kapitolu Ronji, dcery loupežníka, načež začaly řádit velké děti. Chytla je lechtanda chechtanda, až pod nimi palanda praštěla. Poslala jsem na ně tatínka a konečně dostala batole do postele. Chtěla bych mít jejich energii! Jestli se budeme dívat na film, uvidím jen úvodní znělku.

_tip_